wz



 



Lokomotivní řada
220.0

Úvod

    Pro provoz na trati ze Zlonic do Kmetiněvsi si Pražsko-duchcovská dráha (P.D.E) v roce 1880 zakoupila v lokomotivce ve Vídeňském Novém Městě (VNM) dvě dvouspřežní tendrové lokomotivy. V roce 1883 si společnost P.D.E. pro zvyšující se provoz zakoupila další dvě dvouspřežní tendrové lokomotivy, ale tentokrát z lokomotivky Krauss v Linci.

Kotel

    Ležaté kotle lokomotiv nebyly jednotné, lokomotivy z roku 1880 měly kotle o průměru 1050 mm a lokomotivy z roku 1883 měly kotle o průměru 950 mm a byl o něco menší.
    V kotli lokomotiv z lokomotivky Krauss, bylo 103 žárnic o průměru 46 mm s nepřímou výhřevnou plochou 47,7 m2, topeniště mělo rošt o ploše 1,0 m2 s přímou výhřevnou plochou 3,8 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 51,5 m2. Tlak páry v kotli byl 10 barů.
    Parametry kotlů lokomotiv z lokomotivky ve VNM nejsou známy.
    Na dýmnici lokomotiv z lokomotivky ve VNM byl baňatý komín, za ním byl malý parní dóm na kterém byly dvě pérové pojišťovací záklopky, přibližně uprostřed ležatého kotle byl písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před hnací dvojkolí.
    Na dýmnici lokomotiv z lokomotivky Krauss v Linci byl komín soustavy Prüsmann, za ním byl malý parní dóm a před budkou byl písečník od kterého vedli písečníkové trubky před hnací dvojkolí.
    

Parní stroj

    Parní stroj byl u všech lokomotiv stejný a měl vnější válce o průměru 320 mm se zdvihem pístů 480 mm. Ploché šoupátkové komory se nacházely nad parními válci a měly vnější Allan-Trickovy rozvody.

Rám a pojezd

    Rám a pojezd měly lokomotivy stejný. Rám byl vnitřní a obě dvojkolí o průměru 1100 mm byla v rámu pevná, hnací dvojkolí bylo zadní. Lokomotivy měly rozvor náprav 2600 mm a tak mohli lokomotivy projíždět oblouky o poloměru 50 m.

Výbava

    Lokomotivy měly vany vodojemů po stranách kotle, ale byly je různě dlouhé. Lokomotivy z VNM měly vany po celé délce kotle a dýmnice, u lokomotiv z lokomotivky Krauss v Linci vany kratší a končily na začátku prvního kotlového prstence.
    Uhlák byl umístěn u všech lokomotiv před budkou strojvedoucího v levé vaně vodojemu.
    Budky strojvedoucího se lišily. U lokomotiv z VNM měly lokomotivy jen jedno velké boční okno na každé stěně a jedno velké okno v zadní stěně. V čelní stěně byly tři oválná výhledová okna.
    U lokomotiv z lokomotivky Krauss z Lince měly v bočních stěnách větší okno a za ním malé okénko, v přední i zadní stěně byly dvě obdélníková okénka.
    Lokomotivy byly vybaveny jen ruční brzdou, kterou obsluhoval topič.

Označení a provoz a zrušení

    Lokomotivy po dodání P.D.E. byly označeny jmény. Lokomotivy z lokomotivky VNM měly jména Svolenowes (Zvoleněves), výrobní číslo 2488 a Ossegg (Osek), výrobní číslo 2489.
    Lokomotivy z lokomotivky Krauss měly jména Břestany (Břešťany), výrobní číslo 1249 a Hospozin (Hospozín), výrobní číslo 1250.
    Lokomotivy jezdily na trati Zlonice - Kmetiněves s osobními tak nákladními vlaky, až do zestátnění 1. 1. 1892 Rakouskými státními drahami (K.k.St.B.), které je ponechaly na stejné trati a přeznačily je na řadu 87 s inventárními čísly 01 až 04.
    V roce 1910 K.k.St.B.zrušily pro špatný technický stav lokomotivy 87.01 a 02 a v roce 1911 lokomotivu 87.04.
    Po skončení první světové války v roce 1918 jedinou lokomotivu 87.03 převzaly ČSD a v roce 1921 pro ni připravily přeznačení na řadu 220.0, ale protože se jednalo o jedinou lokomotivu a svým výkonem již nevyhovovala ČSD sní v provozu dále nepočítaly. Proto se rozhodly jí prodat. Lokomotiva byla prodána v roce 1924 do vlečkového provozu nepřeznačena a ještě v padesátých letech dvacátého století posunovala na vlečce pískovny v Postoloprtech.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

B m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1100 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

175 kW

Maximální rychlost :

50 km/h

Služební hmotnost :

24,5 t

Adhézní hmotnost :

24,5 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

51,5 m2

Roštová plocha :

1,0 m2

Zásoba vody :

3,0 m3

Zásoba uhlí :

2,0 m3





Náčrt řady 220.0

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

11. 11. 2009