Lokomotivní řada 220.1     Ústecko-teplická dráha si v berlínské lokomotivce Borsig objednala 4 nákladní lokomotivy pro trať z Ústí nad Labem do Teplic. Lokomotivy byly dodána v roce 1858, měly výrobní čísla 931 až 934 a společnost jim dala jména Türmitz (Trmice), Karbitz (Chabařovice), Schönfeld (Krásné pole) a Mariaschein (Bohosudov). Společnost později lokomotivy označila řadou Ia s inventárními čísla 1 až 4.     Lokomotivy měly všechna dvojkolí v rámu pevná s celkovým rozvorem 3353 mm a tak lokomotivy mohly projíždět oblouky o minimálním poloměru 184,6 m, což bylo pro poměry Ústecko-teplické dráhy velmi nepříznivé. Odpružení bylo provedeno čtyřmi listovými pružnicemi. Dvě pružnice patřily k běhounu a dvě k hnacímu a spřaženému dvojkolí.     Skříňový kotel lokomotiv byl čtyřhranný. Na ležatém kotli byl vysoký parní dóm s pojišťovacími záklopkami a za ním písečník. Komín lokomotiv byl vysoký bez korunky.     Rozvod lokomotiv byl Börsigův s dvojitými šoupátky.     Lokomotivy měly místo budky pouze čelní štít nahoře zahnutý.     V roce 1870 explodoval kotel lokomotivy Ia.4 Mariaschein a v roce 1879 praskl a zkroutil se rám lokomotivy Ia.2 Karbitz a obě lokomotivy byly zrušeny.     Dvě zbývající lokomotivy byly již značně konstrukčně zastaralé, proto je společnost nechala zrekonstruovat ve svých dílnách v Ústí nad Labem. Byl prodloužen kotel a skříňový kotel měl válcový strop. Zvětšila se plocha topeniště i celková výhřevná plocha kotle. Tlak páry byl 8,5 barů.     Rám lokomotivy se nezměnil, byl pouze prodloužen vzhledem k novému skříňovému kotli a budce pro obsluhu. Pod dýmniční příčku byla přidána deska na kterou byly zespodu přišroubovány oba nové vnější válce, nové šoupátkové komory byly umístěné uvnitř rámu. Lokomotivy měly nové vnější rozvody Stephenson. Vypružení lokomotiv a rozměry všech dvojkolí se neměnilo. U lokomotivy Ia.1 se jméno Türmitz změnilo na Komotau (Chomutov).     Na lokomotivy byly v roce 1900 namontovány baňaté komíny, typické pro Ústecko-teplickou dráhu.     Společnost začala lokomotivy nasazovat na dopravu osobních vlaků. Později přešly na posun při sestavování uhelných vlaků.     ČSD převzaly lokomotivy v roce 1924 a protože byly v dobrém technickém stavu přeznačily je na řadu 220.1 a používaly je k pomocným výkonům.     ČSD zrušily lokomotivu 220.102 dne 29. 4. 1933 a lokomotivu 220.101 dne 2. 6. 1933.     Lokomotivy řady 220.1 byly až do svého zrušení v roce 1933 nejstaršími lokomotivami u ČSD. Technické údaje po rekonstrukci: Uspořádání pojezdu : 1 B Průměr hnacích dvojkolí : 1370 mm Rozchod : 1435 mm Indikovaný výkon : 236 kW Maximální rychlost : 50 km/h Služební hmotnost : 32,8 t Adhézní hmotnost : 24,8 t Počet parních válců : 2 Výhřevná plocha : 108,3 m2 Roštová plocha : 1,38 m2 Náčrt řady 220.1 Použitá literatura: Sellner, Karel: Vladimír, Wimmer: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991 Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, Nadas Praha 1982 Časopis Železnice Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001 zpět