Lokomotivní řada 233.0 Úvod     Dráha císaře Františka Josefa (K.F.J.B.) si objednala pro dopravu osobní vlaků a rychlíků na svých nových tratích, které otevírala (Vídeň - České Budějovice - Plzeň 1. 9. 1868, České Velenice - Čerčany 3. 9. 1871, Čerčany - Praha 14. 12. 1871, Plzeň - Cheb 28. 1. 1872), 32 dvojspřežních lokomotiv v lokomotivce ve Vídeňském Novém Městě. Lokomotivka dodávala lokomotivy v letech 1868 až 1870. Lokomotivy měly uspořádání pojezdu 1 B, byly označeny řadou AE I a inventární čísla 1 až 32. Rám a Pojezd     Lokomotivy měly vnější rám a všechna dvojkolí s uspořádáním pojezdu 1 B byla v rámu pevná, celkový rozvor byl 3399 mm rozvor mezi dvojkolím B1 a H byl 1574 mm a mezi dvojkolím H a S1 1660 mm. Průměr běhounu B1 byl 1175 mm, průměr hnacích a spřažených kol H a S1 byl 1574 mm. Osy hnacího a spřaženého dvojkolí měly na koncích Hallské kliky. Lokomotivy měly dva písečníky po obou stranách kotle, od kterého vedly písečníkové trubky před kola hnacího dvojkolí. Kotel     Kotel lokomotiv měl 156 žárnic s nepřímou výhřevnou plochou 103,0 m2, topeniště mělo rošt o ploše 1,78 m2, a přímou výhřevnou plochu 8,0 m2, celková výhřevná plocha byla 111,0 m2, poslední čtyři lokomotivy měly větší rošt, větší přímou a celkovou výhřevnou plochu.     Lokomotivy měly na dýmnici komíny "Klein", které byly později nahrazeny baňatými komíny, na ležatém kotli byl vysoký parní dóm s pérovou pojišťovací záklopkou za ním byl menší parní dóm s regulátorem, který se ovládal táhlem z budky strojvedoucího po vnější straně kotle a před budkou byl plnicí otvor. Některé lokomotivy byly vybaveny spalovačem kouře soustavy Schleyder. Parní stroj     Dvojčitý parní stroj na mokrou páru měl vnější válce o průměru 408 mm a zdvih pístů 632 mm. Pohon byl vně rámu a přenášel se přes ojnice a spojnice na Hallseké kliky na hnacím a spřažené dvojkolí. Stephensonův rozvod byl uvnitř rámu lokomotivy. Tendr     Lokomotivy byly spojovány s tendry řady 309.1, které vyráběly závody Ringhofer na Smíchově a lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě, které se vyráběly v letech 1868 až 1880. Provoz a zrušení     Lokomotivy jezdily na tratích K.F.J.B. až do zestátnění, ke kterému došlo 1. 5. 1884 a K.k.St.B. lokomotivy přeznačila na řadu 24 s inventárními čísly 1 až 32. Lokomotivy nadále jezdily s osobními vlaky, ale v roce 1890 přestávaly vyhovovat svým výkonem. K.k.St.B. o ně přestaly pečovaly a zanedbávaly je a přesouvaly je na podřadnější výkony, posun, vytápění a ohřívání vody.     V roce 1918 převzaly ČSD už jen deset lokomotiv, ale neměly pro ně použití a tak byly lokomotivy používány na vytápění ve výtopnách a na předehřívání páry na vymývání kotlů. Lokomotivy byly umístěny ve výtopnách Bubny, Nusle (Praha - Vršovice), Rakovník, Cheb, Nymburk a Podmokly.     ČSD v letech 1923 a 1924 vyřadily 7lokomotiv a přeznačení na řadu 233.0 inventárních čísel 01 až 3 se dočkaly tři lokomotivy. Lokomotiva 233.002 byla zrušena v roce 1925, lokomotiva 233.003 v roce 1926 a lokomotiva 233.001 v roce 1928 a tím lokomotivní řada u nás zanikla. Technické údaje : Charakteristika lokomotivy : 1 B m2 Průměr hnacích dvojkolí : 1574 mm Průměr běhounů : 1175 mm Rozchod : 1435 mm Indikovaný výkon : 210 kW Maximální rychlost : 60 km/h Služební hmotnost : 34,6 t Adhézní hmotnost : 24,6 t Počet parních válců : 2 Výhřevná plocha : 111,0 m2 Roštová plocha : 1,78, m2 Zásoba vody tendr 309.1: 9,0 m3 Zásoba uhlí tendr 309.1: 6,0 m3 Náčrt lokomotivy řady 233.0 Foto lokomotivy řady 233.0 Použitá literatura: Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991 Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984 Časopis Železnice Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005 zpět 23. 1. 2008