Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
 



Lokomotivní řada
233.0

Úvod

    Dráha císaře Františka Josefa (K.F.J.B.) si objednala pro dopravu osobní vlaků a rychlíků na svých nových tratích, které otevírala (Vídeň - České Budějovice - Plzeň 1. 9. 1868, České Velenice - Čerčany 3. 9. 1871, Čerčany - Praha 14. 12. 1871, Plzeň - Cheb 28. 1. 1872), 32 dvojspřežních lokomotiv v lokomotivce ve Vídeňském Novém Městě. Lokomotivka dodávala lokomotivy v letech 1868 až 1870. Lokomotivy měly uspořádání pojezdu 1 B, byly označeny řadou AE I a inventární čísla 1 až 32.

Rám a Pojezd

    Lokomotivy měly vnější rám a všechna dvojkolí s uspořádáním pojezdu 1 B byla v rámu pevná, celkový rozvor byl 3399 mm rozvor mezi dvojkolím B1 a H byl 1574 mm a mezi dvojkolím H a S1 1660 mm. Průměr běhounu B1 byl 1175 mm, průměr hnacích a spřažených kol H a S1 byl 1574 mm. Osy hnacího a spřaženého dvojkolí měly na koncích Hallské kliky. Lokomotivy měly dva písečníky po obou stranách kotle, od kterého vedly písečníkové trubky před kola hnacího dvojkolí.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl 156 žárnic s nepřímou výhřevnou plochou 103,0 m2, topeniště mělo rošt o ploše 1,78 m2, a přímou výhřevnou plochu 8,0 m2, celková výhřevná plocha byla 111,0 m2, poslední čtyři lokomotivy měly větší rošt, větší přímou a celkovou výhřevnou plochu.

    Lokomotivy měly na dýmnici komíny "Klein", které byly později nahrazeny baňatými komíny, na ležatém kotli byl vysoký parní dóm s pérovou pojišťovací záklopkou za ním byl menší parní dóm s regulátorem, který se ovládal táhlem z budky strojvedoucího po vnější straně kotle a před budkou byl plnicí otvor. Některé lokomotivy byly vybaveny spalovačem kouře soustavy Schleyder.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj na mokrou páru měl vnější válce o průměru 408 mm a zdvih pístů 632 mm. Pohon byl vně rámu a přenášel se přes ojnice a spojnice na Hallseké kliky na hnacím a spřažené dvojkolí. Stephensonův rozvod byl uvnitř rámu lokomotivy.

Tendr

    Lokomotivy byly spojovány s tendry řady 309.1, které vyráběly závody Ringhofer na Smíchově a lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě, které se vyráběly v letech 1868 až 1880.

Provoz a zrušení

    Lokomotivy jezdily na tratích K.F.J.B. až do zestátnění, ke kterému došlo 1. 5. 1884 a K.k.St.B. lokomotivy přeznačila na řadu 24 s inventárními čísly 1 až 32. Lokomotivy nadále jezdily s osobními vlaky, ale v roce 1890 přestávaly vyhovovat svým výkonem. K.k.St.B. o ně přestaly pečovaly a zanedbávaly je a přesouvaly je na podřadnější výkony, posun, vytápění a ohřívání vody.

    V roce 1918 převzaly ČSD už jen deset lokomotiv, ale neměly pro ně použití a tak byly lokomotivy používány na vytápění ve výtopnách a na předehřívání páry na vymývání kotlů. Lokomotivy byly umístěny ve výtopnách Bubny, Nusle (Praha - Vršovice), Rakovník, Cheb, Nymburk a Podmokly.

    ČSD v letech 1923 a 1924 vyřadily 7lokomotiv a přeznačení na řadu 233.0 inventárních čísel 01 až 3 se dočkaly tři lokomotivy. Lokomotiva 233.002 byla zrušena v roce 1925, lokomotiva 233.003 v roce 1926 a lokomotiva 233.001 v roce 1928 a tím lokomotivní řada u nás zanikla.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

1 B m2

Průměr hnacích dvojkolí :

1574 mm

Průměr běhounů :

1175 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

210 kW

Maximální rychlost :

60 km/h

Služební hmotnost :

34,6 t

Adhézní hmotnost :

24,6 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

111,0 m2

Roštová plocha :

1,78, m2

Zásoba vody tendr 309.1:

9,0 m3

Zásoba uhlí tendr 309.1:

6,0 m3





Náčrt lokomotivy
řady 233.0

Foto lokomotivy
řady 233.0

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

23. 1. 2008