|
Lokomotivní řada 233.0
Úvod
Dráha císaře Františka Josefa (K.F.J.B.) si objednala pro dopravu osobní vlaků a rychlíků na svých nových tratích, které otevírala (Vídeň -
České Budějovice - Plzeň 1. 9. 1868, České Velenice - Čerčany 3. 9. 1871, Čerčany - Praha 14. 12. 1871, Plzeň - Cheb 28. 1. 1872), 32 dvojspřežních lokomotiv v lokomotivce ve Vídeňském
Novém Městě. Lokomotivka dodávala lokomotivy v letech 1868 až 1870. Lokomotivy měly uspořádání pojezdu 1 B, byly označeny řadou AE I a inventární čísla 1 až 32.
Rám a Pojezd
Lokomotivy měly vnější rám a všechna dvojkolí s uspořádáním pojezdu 1 B byla v rámu pevná, celkový rozvor byl 3399 mm rozvor mezi dvojkolím B1 a H
byl 1574 mm a mezi dvojkolím H a S1 1660 mm. Průměr běhounu B1 byl 1175 mm, průměr hnacích a spřažených kol H a S1 byl 1574 mm. Osy hnacího a spřaženého dvojkolí měly na
koncích Hallské kliky. Lokomotivy měly dva písečníky po obou stranách kotle, od kterého vedly písečníkové trubky před kola hnacího dvojkolí.
Kotel
Kotel lokomotiv měl 156 žárnic s nepřímou výhřevnou plochou 103,0 m2, topeniště mělo rošt o ploše 1,78 m2, a přímou výhřevnou plochu 8,0 m2, celková
výhřevná plocha byla 111,0 m2, poslední čtyři lokomotivy měly větší rošt, větší přímou a celkovou výhřevnou plochu.
Lokomotivy měly na dýmnici komíny "Klein", které byly později nahrazeny baňatými komíny, na ležatém kotli byl vysoký parní dóm s pérovou pojišťovací
záklopkou za ním byl menší parní dóm s regulátorem, který se ovládal táhlem z budky strojvedoucího po vnější straně kotle a před budkou byl plnicí otvor. Některé lokomotivy byly
vybaveny spalovačem kouře soustavy Schleyder.
Parní stroj
Dvojčitý parní stroj na mokrou páru měl vnější válce o průměru 408 mm a zdvih pístů 632 mm. Pohon byl vně rámu a přenášel se přes ojnice a spojnice na
Hallseké kliky na hnacím a spřažené dvojkolí. Stephensonův rozvod byl uvnitř rámu lokomotivy.
Tendr
Lokomotivy byly spojovány s tendry řady 309.1, které vyráběly závody Ringhofer na Smíchově a lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě, které se
vyráběly v letech 1868 až 1880.
Provoz a zrušení
Lokomotivy jezdily na tratích K.F.J.B. až do zestátnění, ke kterému došlo 1. 5. 1884 a K.k.St.B. lokomotivy přeznačila na řadu 24 s inventárními čísly
1 až 32. Lokomotivy nadále jezdily s osobními vlaky, ale v roce 1890 přestávaly vyhovovat svým výkonem. K.k.St.B. o ně přestaly pečovaly a zanedbávaly je a přesouvaly je na
podřadnější výkony, posun, vytápění a ohřívání vody.
V roce 1918 převzaly ČSD už jen deset lokomotiv, ale neměly pro ně použití a tak byly lokomotivy používány na vytápění ve výtopnách a na předehřívání
páry na vymývání kotlů. Lokomotivy byly umístěny ve výtopnách Bubny, Nusle (Praha - Vršovice), Rakovník, Cheb, Nymburk a Podmokly.
ČSD v letech 1923 a 1924 vyřadily 7lokomotiv a přeznačení na řadu 233.0 inventárních čísel 01 až 3 se dočkaly tři lokomotivy. Lokomotiva 233.002 byla
zrušena v roce 1925, lokomotiva 233.003 v roce 1926 a lokomotiva 233.001 v roce 1928 a tím lokomotivní řada u nás zanikla.
Technické údaje :
| Charakteristika lokomotivy : | 1 B m2 |
| Průměr hnacích dvojkolí : | 1574 mm |
| Průměr běhounů : | 1175 mm |
| Rozchod : | 1435 mm |
| Indikovaný výkon : | 210 kW |
| Maximální rychlost : | 60 km/h |
| Služební hmotnost : | 34,6 t |
| Adhézní hmotnost : | 24,6 t |
| Počet parních válců : | 2 |
| Výhřevná plocha : | 111,0 m2 |
| Roštová plocha : | 1,78, m2 |
| Zásoba vody tendr 309.1: | 9,0 m3 |
| Zásoba uhlí tendr 309.1: | 6,0 m3 |
Použitá literatura:
Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005
zpět
23. 1. 2008
|