Lokomotivní řada 244.0 Úvod     V roce 1884 vyrobila lokomotivka v Saské Kamenici (Chemnitz) pro společnost Haličské dráhy Karla Ludvíka (C.L.B.) osm rychlíkových lokomotiv s pojezdem 1 B. Kotel     Kotel lokomotiv měl 165 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 103,9 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 7,4 m2 a roštem o ploše 1,86 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 111,3 m2. Tlak pára v kotli byl 10 barů. Na ležatém kotli byl písečník, od kterého vedly písečníkoné trubky před hnací dvojkolí, za písečníkem byl vysoký parní dóm na kterém byly dvě pérové pojišťovací záklopky. Rám     Rám lokomotiv byl vnější. Uvnitř rámu byla všechna dvojkolí pevná, dvojkolí běhounu o průměru 1258 mm mělo vypružení nad ložiskovými skříněmi, hnací a spřažená dvojkolí měla průměr 1574 mm a jejich odpružení bylo pod ložiskovými skříněmi. Hnací a spřažené dvojkolí mělo na osách hallské kliky. Parní stroj     Dvojčitý parní stroj měl vnější válce o průměru 422 mm se zdvihem pístů 632 mm. Pohon hnacího a zpraženého dvojkolí byl od pístních tyčí přes ojnice a spojnice na hallské kliky. Šoupátkové komory a vnější Allan - Trickův rozvod byl uvnitř rámu. Příslušenství a vybavení     Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou typu "1902" registračním rychloměrem Haushäter. Původní kotle měly v topeništi hořáky pro přitápění mazutem, ale toto zařízení od samého začátku provozu neuspokojovalo a způsobovalo potíže, proto bylo při nejbližších dílenských opravách odebráno a přešlo se na vytápění pouze uhlím. Tendry lokomotiv     K lokomotivám byly dodány tendry řad 30 a 34, které vyráběla továrna Ringfoffer v Praze na Smíchově v letech 1872 až 1873, tyto tendry byly u ČSD označeny řadou 510.0 a 510.1. Dodání a provoz lokomotiv     Po dodání byly lokomotivy společností C.L.B. označeny řadou II f a protože společnost používala k topení uhlí s vyšší výhřevností měly lokomotivy kotel s menší výhřevnou plochou než obdobné lokomotivy. Společnost je používala na dopravu rychlíků a osobních vlaků na svých tratích. Zestátnění K.k.St.B.     Po zestátnění v roce 1892 byly lokomotivy Rakouskými státními drahami (K.k.St.B.) přeznačeny na řadu 17. Lokomotivy zůstaly v Haliči až do první světové války a na naše území se dostaly při ústupu rakousko - uherské armády, kdy dojeli na sever Čech. Některé lokomotivy měly v té době baňaté komíny a některé Ressig. Provoz lokomotiv u ČSD     V roce 1918 při rozdělování lokomotivního parku bylo šest lokomotiv řady 17 předáno ČSD jako náhrada za jiné zavlečené lokomotivy. Vzhledem k zastaralosti a malé výkonnosti lokomotiv bylo pro ČSD nevýhodné je používat jak traťové tak posunovací službě ve stanicích a proto většinou postávaly v záloze. V roce 1924 byla lokomotiva 17.01 v Liberci vyřazena bez přeznačení a lokomotivy 17.02 až 06, které byly v Trutnově, byly přeznačeny na řadu 244.001 až 05. Rušení lokomotiv     V roce 1926 ČSD vyřadily lokomotivu 244.005, v roce 1927 lokomotivu 244.004 a v roce 1928 lokomotivu 244.003 vyřadily a lokomotivu 244.001 změnily na vytápěcí kotel. Poslední lokomotiva 244.002 vydržela až do roku 1932 kdy byla dílnami rozložena do šrotu. Technické údaje : Charakteristika lokomotivy : 1 B m2 Průměr hnacích dvojkolí : 1574 mm Průměr běhounů : 1258 mm Rozchod : 1435 mm Indikovaný výkon : 210 kW Maximální rychlost : 70 km/h Hmotnost prázdné loko. : 36,3 t Služební hmotnost : 40,6 t Adhézní hmotnost : 27,4 t Počet parních válců : 2 Výhřevná plocha : 111,3 m2 Roštová plocha : 1,86 m2 Zásoba vody : 10,5 m3 Zásoba uhlí : 8,0/8,5 m3 Náčrt řady 244.0 Použitá literatura: Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991 Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984 Časopis Železnice Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005 zpět 13. 2. 2006