Lokomotivní řada 254.0 Úvod     V letech 1878 až 1883 vyrobily lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, Floridsdorfu a Společnosti státní dráhy lokomotivy s pojezdem 2` B označené řadami AR. Prvních devatenáct lokomotiv bylo vyrobeno pro Dráhu korunního prince Rudolfa (K.R.B.) a dráhu Travisio - Pontafel. V roce 1881 byla konstrukce lokomotiv řady AR zmodernizovaná a označená řadou AR III. K.R.B. a Haličské transverzální dráze jich bylo dodáno 41 kusů. Lokomotivy původní řady AR by později zmodernizovány na řadu AR III. Kotel     Kotel lokomotiv odpovídal svými rozměry jiným dvouspřežním lokomotivám, bylo v něm 186 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 116,2 m2, nebo 119,12 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 7,9 m2, nebo 7,92 a rošt o ploše 2,06 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 124,1 m2, nebo127,0 a tlak páry v kotli byl 10 nebo 11 barů. Na dýmnici byl baňatý komín, za ním na prvním, kotlovém prstenci parní dóm s regulátorem, který se ovládal pomocí táhla podél kotle, a dvěmi pérovými pojišťovacími záklopkami, za parním dómem byl písečník od kterého vedly písečníkové trubky před hnací dvojkolí. Rám     Rám lokomotiv byl vnitřní, v předu byl Kamperův podvozek s běhouny o průměru 995 mm, hnací a spřažené dvojkolí o průměru 1680 mm bylo v rámu pevné. Na osách hnacího i spraženého dvojkolí byly hallské kliky, na kterých byly ojnice a spojnice, hnací dvojkolí mělo na čepech výstředníky k pohonu rozvodů. Parní stroj     Dvojčitý parní stroj měl vnější válce o průměru 435 mm se zdvihem pístů 630 mm, plochá šoupátka měla vnější Stephensův rozvod, který byl poháněn pomocí výstředníků na čepech hnací nápravy. Příslušenství a vybavení     Lokomotivy byly vybaveny automatickou sací brzdou a ruční brzdou na tendru. Tendry lokomotiv     K lokomotivám se dodávali a připojovali tendry, které byly vyrobeny v lokomotivce ve Vídeňském Novém Městě a v továrně Ringhoffer na Smíchově, u Rakouských státních drah (K.k.St.B.) byly označeny řadou 13, později u ČSD 309.1. Dodání a provoz lokomotiv     Po dodání byly lokomotivy nasazeny na dopravu osobních a spěšných vlcích. Po zestátnění přešly všechny lokomotivy AR a AR III do majetku K.k.St.B. Lokomotivy původní řady AR byly zmodernizovány podle lokomotiv řady AR III čímž se jejich počet zvýšil na 60 kusů. K.k.St.B. je přeznačily na řadu 2 s inventárními čísly 01 až 60. Na území Čech a Moravy byly umístěny ve výtopnách Nymburk, Josefov - Jaroměř, Kyšperk (Letohrad), Jihlava, Znojmo, Hradec Králové, Německý Brod (Havlíčkův Brod) a Velký Osek. Provoz lokomotiv u ČSD     V roce 1918 přešlo do majetku ČSD dvacet pět lokomotiv řady 2. Protože již v té době se jednalo o lokomotivy zastaralé nebyly ČSD nijak nemodernizovány. Do roku 1923 ČSD vyřadily sedm lokomotiv a zbývající lokomotivy byly přeznačeny podle Kryšpína na řadu 254.0 s inventárními čísly 01 až 18 a jejich tendry na řadu 309.1. Lokomotivy se používaly na posunu. Rušení lokomotiv     V roce 1925 začalo jejich další postupné vyřazování, kdy se některé rušily a nebo měnily na vytápěcí kotle. Poslední lokomotiva řady 254.007 byla vyřazena 27. 9. 1933 a změněna na vytápěcí kotel K 12. Technické údaje : Charakteristika lokomotivy : 2` C m2 Průměr hnacích dvojkolí : 1680 mm Průměr běhounů : 995 mm Rozchod : 1435 mm Indikovaný výkon : 370 kW Maximální rychlost : 80 km/h Hmotnost prázdné loko. : 40,7 t Služební hmotnost : 44,7 t Adhézní hmotnost : 26,0/26,7 t Počet parních válců : 2 Výhřevná plocha : 124,1/127,0 m2 Roštová plocha : 2,6 m2 Zásoba vody : 9,5 m3 Zásoba uhlí : 6 m3 Náčrt loko řady 254.0 Náčrt tendru řady 309.1 Josef Janata Použitá literatura: Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991 Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984 Časopis Železnice Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005 Bek, Jindřich, Bek, Zdeněk: Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD 1 až 5 díl, Corona 1999 až 2003 zpět 28. 2. 2006