Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
 



Lokomotivní řada
275.0
"nohatá"

Úvod

    První čtyřválcové parní lokomotivy na mokrou páru znamenaly novou etapu ve stavbě rychlíkových lokomotiv v Rakousku i u nás. Tyto lokomotivy s pojezdem 2` B 1` vyráběly v letech 1901 až 1910 a byly označeny řadou 108. Lokomotivy vyráběly Lokomotivky První českomoravská továrna na stroje v Libni, která vyrobila prvních pět lokomotiv 108.01 až 05, potom 108.18 až 22 a poslední lokomotivu 108.25, lokomotivka Vídeňské nové Město vyrobila lokomotivy 108.06 až 11 potom 108.23 a 24 a lokomotivka Společnost státní dráhy vyrobila lokomotivy 108.12 až 17.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl svůj střed 2830 mm nad temenem kolejnice. Kotel lokomotiv 108.01 až 17 mělo v kotli 329 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 210,9 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 16,6 m2 a rošt o ploše 3,53, celková výhřevná plocha kotle byla 227,5 m2. Kotel lokomotiv 108.18 až 25 měl 314 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 201,28 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 16,46 a rošt o ploše 3,53 m2, celková výhřevná plocha kotle byla 217,7 m2.

    Dýmnice kotle měla na čele dvojdílné dýmniční dveře, na dýmnici byl plechový komín, na prvním kotlovém prstenci byly zpočátku pojišťovací záklopky chrániči, tam ale nevyhovovaly a proto byly i chráničem přesunuty na skříňový kotel nad spřažené dvojkolí. Na druhém kotlovém prstenci byl parní dóm s regulátorem, který se ovládal táhlem podél kotle.

Rám

    Rám lokomotiv byl vnější, vpředu byl otočný dvounápravový podvozek s běhouny o průměru 995 mm, bez posuvu na čepu do stran, který byl umístěn 50 mm za středem podvozku. U lokomotiv 108.01 až 17 měl podvozek rozvor 2420 mm u lokomotiv 108.18 až 25 měl podvozek rozvor 2440 mm.

    Hnací a spřažené dvojkolí o průměru 2100 mm bylo v rámu pevné, hnací dvojkolí mělo dvakrát zalomenou nápravu. Spřažená a hnací dvojkolí byla krytá širokými blatníky.

    Zadní Adamsův běhoun o průměru 1258 mm měl vnitřní ložiska, jeho horní listové pružnice měly na předním konci příčné vahadlo a byl bez vratných pružin.

     Lokomotivy měly vkusně řešenou budku strojvedoucího.

Parní stroj

    Čtyřválcový sdružený parní stroj měl vysokotlaké válce o průměru 350 mm a byly i s plochými šoupátky umístěny mezi rámem pod dýmnicí, nízkotlaké válce o průměru 600 mm a byly umístěné vně rámu i s plochými šoupátky, zdvih všech pístů byl 680 mm. Rozvody byly soustavy Heusinger.

Tendry

    K lokomotivám byly dodávány nejrozšířenější řady tendrů, které byly u ČSD označeny řadou 516.0 a 517.0 a které se vyráběly v letech 1894 až 1921.

Dodání a provoz lokomotiv

    Rakouské státní dráhy (K.k.St.B) zadaly výrobu prvních pěti lokomotiv řady 108 První českomoravské továrně na stroje v Libni, přesto že tato lokomotivka měla pouze roční zkušenost s výrobou lokomotiv a vyrobila do té doby pouze 29 lokomotiv, které byly určené pro místní dráhy.

    Lokomotivy při zkušebních jízdách vynikali skvělými jízdními vlastnostmi při vyšších rychlostech měly klidný chod a dosahovaly rychlostí až 140 km/h.

    K.k.St.B. lokomotivy nasadily na dopravu rychlíků z Vídně přes České Velenice do Prahy a z Vídně do Krakova.

    V roce 1906 byla lokomotiva 108.22, která byla z druhé dodávky lokomotiv z První českomoravské továrny na stroje v Libni, vystavena na světové výstavě v Miláně, kde obdržela "Grand premio", a na dýmnici byla umístěna tabulka o udělení tohoto vyznamenání.

    V roce 1918 po skončení první světové války přešlo 24 lokomotiv řady 108 do majetku ČSD, které je později přeznačily na řadu 275.0 s inventárními čísly 01 až 24. Lokomotiva 108.14 zůstala v Polsku kde byla přeznačena na Pf 11.

Provoz lokomotiv u ČSD

    ČSD mělo lokomotivy po roce 1918 ve výtopnách Budějovice a Nusle. Lokomotivy byly modernizovány dosazením tlakové brzdy a výměnou původních tendrů řad 516.0 a 517.0 za čtyřnápravové tendry řady 821.0. Lokomotivy v traťové službě vozily rychlíky na tratích Praha - Brno a Praha - Cheb. Jejich význam začal klesat již před druhou světovou válkou, kdy začalo jejich postupné vyřazování a přešly na dopravu rychlých nákladních vlaků na dopravě posty a novin, na trati Praha - Babiny (dnes Horažďovice) se udržely i po druhé světové válce a v letech 1948 a 1949 jsou vyřazeny zbývající lokomotivy.

Obdobné lokomotivy Rakouské jižní dráhy

    V letech 1905 až 1908 bylo lokomotivkou ve Vídeňském Novém Městě a St.E.G. vyrobeno pro Rakouskou jižní dráhu jedenáct lokomotiv, které však nebyly s řadou 108 úplně shodné, ale po zestátnění přešly do stavu K.k.St.B, které je provozovaly až do jejich vyřazení ve třicátých letech.

Závěr

    Tyto elegantní lokomotivy byly pro nás významným mezníkem strojírenské výroby, kdy i v cizině byla oceněna pečlivost a dobrá práce pracovníků českomoravské lokomotivky.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

2` B 1` m4s

Průměr hnacích dvojkolí :

2100 mm

Průměr běhounů :

995/1258 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

910 kW

Maximální rychlost :

100 km/h

Hmotnost prázdné loko. :

60,3 t

Služební hmotnost :

68,3 t

Adhézní hmotnost :

29,0 t

Počet parních válců :

4

Výhřevná plocha :

210.9/201,28 m2

Roštová plocha :

3,53 m2

Tendry řady:

516.0/517.0/821.0





Náčrt loko. řady 275.0


Lokomotiva 275.001
archiv: MDC

Lokomotiva 275.001
archiv: MDC

Lokomotiva 275.004


archiv: MDC

Lokomotiva 275.024
s rychlíkem směr Plzeň
30-tá léta
archiv: MDC

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

18. 2. 2008