wz



 



Lokomotivní řada
310.1

Úvod

    Severní dráha císaře Ferdinanda (K.F.N.B.) v letech 1888 až 1905 začala na moravských a slezských tratích provozovat tříspřežní tendrové lokomotivy řady IX čísel 912, 913, 916 až 919 a 921 až 957. Lokomotivy byly vyrobené lokomotivkami ve Vídeňském Novém Městě a Floridsdorfu. Celkem bylo pro Severní dráhu císaře Ferdinanda vyrobeno čtyřicet tři kusů lokomotiv a prvních sedmnáct lokomotiv mělo jména.

Kotel

    Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed 1650 mm nad temenem kolejnice, byl oproti řadě 310.0 (97 u K.k.St.B.) poněkud menší. Bylo v něm 133 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 49,0 m2, ve skříňovém kotli bylo nižší topeniště s roštem o ploše 1,07 m2 o přímé výhřevné ploše 3,8 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 52,8 m2. Tlak páry v kotli byl 12,0 barů.
    Na dýmnici byl komín Prüsmann, za ním na ležatém kotli byl nízký parní dóm s regulátorem, který se ovládal vřetenem z budky strojvedoucího uvnitř kotle. Na parním dómu byly dvě pérové pojišťovací záklopky, které byly později nahrazeny záklopkami Pop - Coale. Za parním parním dómem byl písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před a za hnací dvojkolí. Před budkou strojvedoucího se nacházelo plnicí hrdlo kotle.

Parní stroj

    Parní stroj měl vnější ležaté válce o průměru 320 mm se zdvihem pístů 460 mm. Šoupátka byla umístěna pod dýmnicí uvnitř rámu stejně jako Allan - Trickův rozvod.

Rám a pojezd

    Rám lokomotiv byl vnitřní, všechna dvojkolí o průměru 1000 mm byla v rámu pevná a druhé dvojkolí bylo hnací. Celkový rozvor lokomotiv byl 2700 mm.

Výbava

    Lokomotivy byly vybaveny ruční a jednoduchou sací brzdou, některé měly prulsometr a čerpání vody ze studní a potoků.

Provoz a zrušení

    Po dodání byly lokomotivy uvedeny do provozu moravských a slezských na tratích Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1908 po zestátnění K.F.N.B. přezvaly všechny lokomotivy K.k.St.B. a přeznačily je na řadu 197 s inventárními čísly 01 až 43. Lokomotivy nadále jezdily na místních drahách na Moravy a Slezska.
    Po skončení první světové války byly všechny lokomotivy řady 197 předány ČSD, které je později přeznačily na řadu 310.1. Protože lokomotivy řady 310.1 neměly takové provozní vlastnosti jako lokomotivy řady 310.0, byl jich menší počet a také z důvodu nepřístupnosti Allan - Trickovým rozvodům při údržbě, ČSD s mini nepočítaly v dalším provozu s postupně je rozprodávaly na soukromé tratě a do vlečkového provozu.
    V letech 1930 až 1935 byly lokomotivy 310.103, 21, 29 a 30 prodány Baťově soukromé dráze, která vznikla z bývalé lokálky Otrokovice - Zlín - Vizovice.
    V roce 1938 měly ČSD již jen dvacet jedna lokomotiv. Všechny lokomotivy byly umístěny v pohraničních výtopnách severní Moravy a Slezska, kde byly v roce 1939 převzaty DR, (jednako se o lokomotivy 310.101, 02, 05 až 07, 09, 11 až 13, 15, 20, 22. 24 až 26, 28, 33 až 36 a 40) které je přeznačily na řadu 98.77 s čísly 11 až 31. Vzhledem k tomu že za druhé světové války se začal projevovat nedostatek lokomotiv i na vlečkách významných podniků válečného průmyslu, začaly DR tyto lokomotivy odprodávat různým podnikům, např. Böhler - Kapfenberg v Rakousku aj. Po skončení druhé světové války se ČSD vrátily jen dvě lokomotivy, a to 310.115 a 34.
    V roce 1952 byla lokomotiva 310.134 prodána na vlečku cukrovaru v Mnichově Hradišti. V roce 1953 byla prodána poslední lokomotiva 310.115 na vlečku do cihelny v Letkách u Libčic nad Vltavou, kde byla zrušena v roce 1967.

Dochované lokomotivy

    Do dnešní doby se dochovány dvě lokomotivy 310.127 a 34.
    Lokomotiva 310.127 byla odprodána do vlečkového provozu již před druhou světovou válkou. Tato lokomotiva byla v roce 1980 zrušena a majitel Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště ji věnovaly železniční stanici Prostějov hlavní nádraží, kde stojí jako pomník.
    Lokomotiva 310.134 byla v provozu na vlečce cukrovaru v Mnichově Hradišti až do roku 1978, kdy byla zrušena. Poté ji získalo Technické muzeum v Brně.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1000 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

170 kW

Maximální rychlost :

40 km/h

Služební hmotnost :

25,5 t

Adhézní hmotnost :

25,5 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

42,8 m2

Roštová plocha :

1,7 m2

Zásoba vody :

3,0 m3

Zásoba uhlí :

1,1 m3





Náčrt



Tabulka u pomníku
310.127
uvadí špatné údaje

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

2. 12. 2009