wz



 



Lokomotivní řada
310.4

Úvod

    Pro místní dráhy v Uhrách, které se stavěly s lehkým svrškem tratí, konstruktéři navrhli nové lokomotivy po vzoru pruských trojspřežních lokomotiv řady T3.
    V roce 1885 vyjela první trojspřežní tendrová lokomotiva řady MÁV XII (později přeznačená na řadu 377) určená pro místní dráhy, se kterou se počítalo, že se bude vyrábět ve větším počtu, aby MÁV měly větší počet shodných lokomotiv, které se snadněji a levněji udržují a opravují.

Kotel

    Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed 1700 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 109 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 51,7 nebo 52,25 m2. Ve skříňovém kotli bylo topeniště s přímou výhřevnou plochou 5,5 m2 nebo 5,0 m2 a roštem o ploše 1,2 m2. Tlak páry v kotli byl 10 barů.
    Lokomotivy vyrobené lokomotivkou v Budapešti v letech 1885 až 1888 měly jen krátké dýmnice s baňatými komíny nebo komíny Prüssman. Lokomotivy vyrobené lokomotivkami v Budapešti, Aradu, Vídeňském Novém Měsěo a Společnosti státní dráhy ve Vídni v letech 1889 až 1924 měly prodloužené dýmnice s komíny Prüssmann. Dýmnice byla prodloužena z důvodu snížení rychlosti proudících plynů a tím snížení úlet jisker. Na ležatém kotli byl nízký parní dóm na kterém byly dvě pérové pojišťovací záklopky. Velikost parního dómu vyhovovala, protože lokomotivy jezdily nejvíce po rovinatých tratích. Za parním dómem měly některé lokomotivy vodočistič Pelcz-Rejta.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj lokomotiv měl vnější válce o průměru 350 mm se zdvihem pístů 480 mm. Plochá šoupátka byla umístěna nad válci parního stroje a měly Stephensonovy rozvody.

Rám a pojezd

    Rám lokomotiv byl vnější všechna dvojkolí o průměru 1110 mm byla v rámu pevná a hnací dvojkolí bylo prostřední. Na osách všech dvojkolí byly hallské kliky a na ose hnacího dvojkolí byly mezi vnějšími ložisky a klikami výstředníky Stephensonových rozvodů, což byla v té době klasická úprava u uherských lokomotiv.
    Rozvor mezi dvojkolími nebyl stejný mezi dvojkolím S1 a H byl 1450 mm a mezi H a S2 byl 1350. Celkový rozvor lokomotiv byl 2800 mm a umožňoval jim projíždět bez problémů oblouky o poloměru 90 m.
    Lokomotivy s krátkou dýmnicí měly délku přes nárazníky 7785 mm a lokomotivy s prodlouženou dýmnicí měly délku přes nárazníky 8015 mm.

Výbava

    Většina lokomotiv byla vybavena pouze ruční brzdou, jen několik lokomotiv bylo vybaveno samočinnou tlakovou brzdou Westinghouse. Všechny lokomotivy byly vybaveny pulsometrem pro čerpání vody.

Provoz a zrušení

    Celkem vyrobeno 524 těchto tříspřežních tendrových lokomotiv pro uherské místní dráhy a soukromé místní dráhy. Lokomotivy se vyráběly v lokomotivkách v Budapešti, Aradu, Vídeňském Novém Městě a Společnosti státní dráhy ve Vídni.
    Lokomotivy byly po dodání provozovány na místních drahách v Uhrách a po skončení první světové války bylo padesát tři lokomotiv řady 377 MÁV předáno ČSD, které je přeznačily na řadu 310.4.
    U ČSD lokomotivy jezdily na slovenských tratích místních drah, ale postupně je začaly z těchto tratí vytlačovat nové lokomotivy řady 423.0 a nové motorové vozy. Lokomotivy řady 310.4 postupně přecházely do posunovací služby, nebo byly prodávány na vlečkový provoz na Slovensku a také ministerstvu národní obrany, které je přestavělo na vozbu obrněných vlaků.
    Do roku 1939 ČSD vyřadily dvacet dva lokomotiv. Po začátku druhé světové války bylo šestnáct lokomotiv předáno MÁV, kde byly označeny původní řadou 377 a inventárními čísly, většina těchto lokomotiv se po skončení druhé světové války již k ČSD nevrátila. Zbývajících patnáct lokomotiv zůstalo na Slovensku.
    ČSD po skončení druhé světové války lokomotivy řady 310.4 používaly při posunu a jako vymývací kotle a postupně je vyřazovaly až do roku 1957 kdy byla vyřazena poslední lokomotiva 319.442.

Závěr

    Přestože se jednalo o lokomotivy konstrukčně zastaralé, tak byly jednoduché a v provozu spolehlivé, proto se u ČSD udrželi v provzu poměrně dlouho.

Dochované lokomotivy

310.433; majitel ŽSR
310.442; majitel ŽSR
310.443; majitel ŽSR


Technické údaje lokomotiinv. čísel: 01 až 04

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1110 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

230 kW

Maximální rychlost :

45 km/h

Služební hmotnost :

28,2 t

Adhézní hmotnost :

28,2 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

51,7 m2

Roštová plocha :

1,2 m2

Zásoba vody :

4,3 m3

Zásoba uhlí :

1,5 m3


Technické údaje lokomotiinv. čísel: 05 až 20 a 23

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1110 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

230 kW

Maximální rychlost :

45 km/h

Služební hmotnost :

29,1 t

Adhézní hmotnost :

29,1 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

51,7 m2

Roštová plocha :

1,2 m2

Zásoba vody :

4,3 m3

Zásoba uhlí :

1,5 m3


Technické údaje lokomotiinv. čísel: 21, 22 a 24 až 52

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1110 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

230 kW

Maximální rychlost :

45 km/h

Služební hmotnost :

29,3 t

Adhézní hmotnost :

29,3 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

52,25 m2

Roštová plocha :

1,2 m2

Zásoba vody :

4,3 m3

Zásoba uhlí :

1,5 m3



Náčrt loko řady 310.4

310.433
foto: Otakar Pavlásek
Vrútky
31. 5. 2008

310.433
foto: Otakar Pavlásek
Vrútky
31. 5. 2008

310.442
foto: Ladislav Hančok
Bratislava - východ
16. 6. 2007

310.442
oto: Ladislav Hančok
Bratislava - východ
13. 6. 2009

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

. 1. 20