Lokomotivní řada 313.4 MATYLDA     V roce 1890 projevily menší železniční společnosti zájem o výkonné tříspřežní tendrové lokomotivy řady Xa až Xe Rakouské severozápadní dráhy (u ČSD 314.2), proto vznikl typ který ovlivnila Generální inspekce tak, že hlavní parametry lokomotiv byly jednotné, odchylky byly jen v počtu trubek v kotli a tím i rozdíly ve výhřevných plochách kotlů a rozdíly v zásobách paliva a vody a tím i rozdíly v hmotnostech a délce lokomotiv. Lokomotivy vyráběly v letech 1890 až 1909 lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, Floridsdorfu, Krauss v Linci a První českomoravská továrna na stroje v Libni.     Kotel měl u prvních 4 lokomotiv 192 žárnic a celkovou výhřevnou plochu 85.7 m2 a tlak páry 11 barů. Ostatní lokomotivy měly 174 nebo 192 žárnic a výhřevnou plochu 78,2 m2 nebo 85,7 m2 a tlak páry 12 barů. Všechny kotle měly rot o ploše 1,66 m2. Na ležatém kotli byl za dýmnicí velký parní dóm s pérovými pojišťovacími záklopkami. Za ním byl písečník, který umožňoval pískování v obou směrech jízdy. Lokomotivy měly z výroby komíny soustavy Prüsmann nebo Ressig, které ČSD nahradilo baňatými komíny a ke konci provozu byly na lokomotivách opět komíny Prüsmann.     Vnitřní rám lokomotiv byl plechový a měl důkladné vyztužení, byla v něm tři pevná dvojkolí o průměru 930 mm. Rozvor mezi dvojkolími S1 - H byl 1600 mm a mezi H - S2 1200 mm. Lokomotivy mohli projíždět při celkovém rozvoru 2800 mm oblouky o nejmenším poloměru 100 m.     Vnější válce dvojčitého parního stroje byly mírně skloněny dozadu, se šoupátkovými komorami umístěnými nahoře. Vnější rozvod parního stroje byl soustavy Allan - Trick.     Vodojemy byly umístěny po stranách kotle a měly jednotný objem 4,5 m3. Uhláky byly na levé straně a ty měly objemy 2 m3, 2,2 m3 a 2,5 m3 a proto byly i různé délky lokomotiv této řady od 8218 mm do 8340 mm, hmotnosti lokomotiv byly od 37,2 t do 39,6t. Lokomotivy měly jednoduchou sací brzdu pro vlak i lokomotivu.     Celkem bylo vyrobeno 35 kusů těchto lokomotiv.     Lokomotivy si zakoupily tyto dráhy: Česká severní dráha, V. Březno - Lovečkovice - Verneřice, Č. Lípa - Č. Kamenice, Častolovice - Rychnov - Solnice, Pardubicko - liberecká dráha, Martinice - Rokytnice nad. Jiz., Liberecko - jablonecko - tanvaldská dráha a Štramberk - Veřovice, které jim daaly různé označení.     Rakouské státní dráhy převzaly 35 lokomotiv, které označily řadou 162.01 až 30 a 41 až 45 a všechny lokomotivy ponechaly na tratích kde původně jezdily a a později vyřadily lokomotivy 162.03 a 44.     V roce 1918 všech 33 kusů lokomotiv převzaly ČSD a později je označily řadou 314.4 s evidenčními čísly 01 až 33 a také je ponechaly jezdit na původních tratích. ČSD lokomotivy udržovaly protože se tyto robustní a spolehlivé lokomotivy velmi dobře hodily na náročné místní dráhy včetně adhezně nejnáročnější tratě z Velkého Března do Lovečkovic - Verčeřic a Úštěku kde byly dlouhé sklony až 38‰, kde byly mnohem výhodnější pro své jízdní vlastnosti než výkonnější lokomotivy řady 422.0.     ČSD do roku 1938 nevyřadily žádnou z lokomotiv řady 313.4 a po odtržení pohraničí na podzim doku 1938 měly DR požadavek, aby všechny lokomotivy zůstaly na svých místech a jezdily na původních tratích. DR některé lokomotivy 313.4 přeznačily na řadu 98 s čísly 1203 až 1228.     Lokomotivy se začaly vyřazovat na počátku padesátých let z nichž se některé prodávaly na vlečkový provoz a poslední dvě lokomotivy ČSD 313.404 a 313.424 jezdily až do šedesátých let a lokomotivu 313.424 vyřadily v roce 1964 a 313.040 v roce 1966. Nejdéle vydržela v provozu lokomotiva 313.432 která jezdila po druhé světové válce jezdila v lomu ve Veřovicích a pak byla prodána na vlečkový provoz v Bystřici pod Hostýnem, v roce 1974 jí získalo LD Ostrava jako pomník v depu. V roce 1977 ji uvedly do provozuschopného stavu na oslavu 130 let založení ostravského depa a pak byla deponována v depu Báňská dráha. V roce 1989 byla lokomotiva opětovně zprovozněna pro oslavy výročí 150 let na území Československa a nadále je udržována v ostravském depu. Technické údaje : Uspořádání pojezdu : C Průměr hnacích dvojkolí : 930 mm Rozchod : 1435 mm Maximální rychlost : 35/45 km/h Služební hmotnost : 37/39,6 t Adhézní hmotnost : 37/39,6 t Počet parních válců : 2 Výhřevná plocha : 78,2/85,7 m2 Roštová plocha : 1,66 m2 Použitá literatura: Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991 Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984 Časopis Železnice Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005 zpět homepage 7. 4. 2005