wz



 

Lokomotivní řada
314.3



Úvod

    Zvyšující se nároky na nákladní dopravu a vyšším nárokům na posunovací službu, vedly i Severní dráhu císaře Ferdinanda (K.F.N.B) k nákupu nových posunovacích lokomotiv a nahradit staré posunovací lokomotivy, kterým již končila jejich životnost. Výrobou lokomotiv byla pověřena lokomotivka Společnosti státní dráhy (St.E.G.) ve Vídni, která lokomotivy vyrobila a dodala v letech 1898 až 1908.

Kotel

    Lokomotivy byly dodány ve dvou sériích. První série dvanácti lokomotiv byla dodána v roce 1898 a měly výr. čísla 2693 a 2704. Lokomotivy měly nápravový tlak 14 t. což bylo moc a tak neměly plnou přechodnost na některé vlečky na Ostravsku. Druhá série lehčích lokomotiv v počtu dvaceti pěti kusů byla dodávána v několika letech. V roce 1899 byly dodány 4 lokomotivy výr. čísel 2775 až 2778, v roce 1901 to bylo 6 lokomotiv výr. čísel 2965 až 2970, v roce 1906 to bylo 6 lokomotiv výr. čísel 3305 až 3310, v roce 1907 to bylo 4 lokomotivy výr. čísel 3429 až 3432 a v roce 1908 to bylo 5 lokomotiv výr. čísel 3564 až 3568. U této série byl zmenšen kotel a tak byla snížena hmotnost na 13 t.

    Ležatý kotel měl svůj střed 1960 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 124 žárnic, u první série měly nepřímou výhřevnou plochu 96 m2, u druhé série byla jejich nepřímá výhřevná plocha 86 m2. Skříňový kotel měl u první série topeniště o přímé výhřevné ploše 7 m2 a rošt o ploše 1,6 m2, druhá série měla topeniště o přímé výhřevné ploše 6 m2 a topeniště o ploše 1,4 m2. Tlak páry v kotli byl 13 barů.

    Na ležatém kotli byl vpředu objemný parní dóm, který zvětšoval parní prostor a byl v něm šoupátkový regulátor, který se ovládal táhlem podél kotle z budky strojvedoucího, na parním dómu byly dvě pojišťovací záklopky Pop - Coale. Nad hnacím dvojkolím byl na ležatém kotli písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před a za hnací dvojkolí. Před budkou strojvedoucího bylo plnicí hrdlo. Na dýmnic byl komín soustavy Prüsmann.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj na mokrou páru, měl válce i šoupátkové komory vnější, průměr válců byl 430 mm a zdvih pístů 600 mm a šoupátka byla plochá. Vnější rozvod byl vzhledem k určení těchto lokomotiv moderní a to soustavy Heusinger.

Rám

    Rám lokomotiv byl vnitřní, hnací a spřažená dvojkolí o průměru 1186 mm byla v rámu pevná a hnací dvojkolí bylo prostření. Rozvor mezi prvním spřaženým a hnacím dvojkolím byl 1750 mm a mezi hnacím a druhým spřaženým dvojkolím byl 1650 mm, celkový rozvor lokomotivy byl 3400 mm, což jim umožňovalo průjezd oblouků o nejmenším poloměru 150 m.

Příslušenství a vybavení

    Lokomotivy měly dosti prostornou budku strojvedoucího.Po stranách ležatého kotle byly vodojemy o celkovém objemu 5,6 m3, na levé straně byl vodojem před budkou strojvedoucího zmenšen o uhlák do kterého se vešlo 2 m3 uhlí. Prvních 27 lokomotiv bylo vybaveno jednoduchou sací brzdou pro lokomotivu, posledních 5 lokomotiv bylo vybaveno automatickou přestavnou sací brzdou pro lokomotivu a vlak.

Provoz lokomotiv

    K.F.N.B. lokomotivy po dodání označovaly řadou X inventárních čísel 35 až 71. Po zestátnění K.F.N.B. v roce 1908 přešlo všech 37 lokomotiv řady X k Rakouským státním drahám (K.k.St.B.), které je přeznačily na řadu 66 s inventárními čísly 01 až 37 a nic se na jejich určení a umístění neměnilo.

    Po skončení první světové války v roce 1918, bylo 13 lokomotiv předáno PKP, které jich 12 přeznačilo na řadu Tkh 17. ČSD převzalo 24 lokomotiv.

Provoz lokomotiv u ČSD

    U ČSD bylo všech 12 lokomotiv první série K.k.St.B. 66.01 až 12 a lokomotivy z druhé série K.k.St.B. 66.13 až 16 a 30 až 37. Lokomotivy byly v roce 198 ve výtopnách Moravská Ostrava 18 kusů a Přerov 6 kusů. V roce 1921 byly lokomotivy přeznačeny podle značení ing. Kryšpína na řadu 314.3 s inventárními čísly 01 až 24. Lokomotivy byly později přesunuty také do Olomouce a Prahy kde jezdily stroje 314.320, 322 a 323.

Rušení lokomotiv u ČSD

    Všechny lokomotivy se ještě dlouhou dobu uplatňovaly při posunu ve výtopnách a stanicích a s jejich rušením se začalo až v roce 1954 kdy byla lokomotiva 314.310 prodána Železárnám Třinec. Nejvíce bylo zrušeno lokomotiv po roce 1960 a poslední 314.303 měla být zrušena v roce 1965 v Přerově, podle jiného zdroje až v roce 1968.

Dochovaná lokomotiva

    Lokomotiva 314.303 se dochovala do dnešní doby a je v majetku ČD. Lokomotiva dlouhou dobu byla požita jako lokomotivní pomník vedle staniční budovy ve Valašském Meziříčí, odkud byla sejmuta a má být uschována v DKV Valašské Meziříčí kde má být v péči VSKV (Valašská společnost historických kolejových vozidel). Podle zpráv od Iqi z návštěvní knihy tak lokomotiva stála v křoví, viz barevné fotografie.

    Dík Nadaci Okřídlené kolo, která projekt zprovoznění lokomotivy zaštítila organizačně, finančně i mediálně, za významné sponzorské účasti firmy IDS Olomouc a ve spolupráci s DPOV Přerov a ČMŽO Přerov získaly České dráhy další z jedinečný klenot provozní parní lokomotivu z doby rakouskouherské monarchie.
    Lokomotivu opravila čtveřice důchodců, kteří byli pracovnícky valašskomeziříčského depa a znalci parní trakce.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1186 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

260 kW

Maximální rychlost :

40 km/h

Hmotnost prázdné loko. :

34,9/ 32,6/ 33,1 t

Služební hmotnost :

44,6/ 39,6,/39,8 t

Adhézní hmotnost :

44,6/ 39,6/ 39,8 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

103,0/ 92,0 m2

Roštová plocha :

1,6/ 1,4 m2

Zásoba vody :

5,6 m3

Zásoba uhlí :

2,0 m3





Náčrt loko. 314.3

Foto loko. 314.303
foto Igi

Foto loko. 314.303
foto: Igi

Foto loko. 314.303
foto : Igi

Foto loko. 314.303
foto Igi

Foto loko. 314.303
foto: Igor Matiovský

Foto loko. 314.330
foto : Igor Matiovský

Foto loko. 314.330
foto : Igor Matiovský

Foto loko. 314.303
foto: Igor Matiovský

Foto loko. 314.330
foto : Igor Matiovský

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005
Bek, Jindřich, Bek, Zdeněk: Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD 1 až 5 díl, Corona 1999 až 2003

zpět

22. 9. 2006