wz



 

Lokomotivní řada
331.0



Úvod

    Protože na místních tratích v Uhrách, přestaly na začátku dvacátého století vyhovovat lokomotivy řady 377 MÁV (u ČSD 310.4) s pojezdem C, začala v roce 1907 lokomotivka v Budapešti vyrábět nové výkonnější tříspřežní tendrové lokomotivy s pojezdem 1` C 1`. Lokomotivy byly nejprve označeny řadou TV, později 375 MÁV.

    V letech 1907 až 1913 se lokomotivy vyráběly jako dvouválcové sdružené lokomotivy na mokrou páru s topeništěm Polonceau, v roce 1911 byly vyrobeny dvě lokomotivy jako dvouválcové sdružené na mokrou páru,ale s Brotanovým kotlem, roce 1915 lokomotivky vyrobila 42 dvojčitých lokomotiv s přehřívačem páry a topeniště, Polonceau. Za první světové války, z důvodu nedostatku mědi, byly některé lokomotivy do roku 1916 vyráběné jako dvojčité s přehřívačem páry, ale kotlem Brotan, jako dvě pokusné lokomotivy 375.801 a 02, které byly vyrobené v roce 1911. Do roku 1916 vyrobeno 257 dvouválcových sdružených lokomotiv a do roku 1918 bylo celkem vyrobeno 419 těchto lokomotiv. Lokomotivy vyráběla okomotivka v Budapešti, později i železniční dílny MÁV (např. Budapešť - sever a Isváteleg).

    Po skončení první světové války v roce 1918 ČSD převzaly 36 lokomotiv řady 375 MÁV, které ČSD přeznačily na řadu 331.0, tato lokomotivy se dělily do několika konstrukčních skupin.

Lokomotivy 331.001 až 12

Kotel

    Sdružené lokomotivy na mokrou páru měly kotel se středem 2500 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 153 žárnic s nepřímou výhřevnou plochou 95 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 8,5 m2 a rošt o ploše 1,83 m2. Tlak páry v kotli byl 14 barů. Na dýmnici byl litinový komín a vepředu dvoudílná dýmniční dvířka, na kotli byl parní dóm s regulátorem, který se ovládal táhlem uvnitř kotle, na parním dómu byly dvě pérové pojišťovací záklopky za ním plnicí hrdlo a před budkou písečník původně s mechanickým pohonem později se vzduchovým pohonem, od kterého vedly písečníkové trubky před první a za druhé spřažené dvojkolí.

Parní stroj

    Dvouválcový sdružený parní stroj na mokrou páru měl vnější válce, vysokotlaký o průměru 390 mm a nízkotlaký o průměru 590 mm se zdvihem pístů 410 mm, vnější pístová šoupátka měla vnitřní vstup páry a vnější rozvody soustavy Heusinger. Protože lokomotivy měly neklidný chod a horkoběžnost nápravových a tyčových ložisek, byl parní stroj dodatečně upraven dosazením nasávacích záklopek, čímž byly problémy odstraněny.

Rám

    Rám lokomotiv byl vnitřní, v něm byly pevně uložené spřažené a hnací dvojkolí o průměru 1180 mm. Vpředu i vzadu byly Adamsovy běhouny o průměru 950 mm s oboustranným výkyvem ± 65 mm a neměly vratné pružiny.

    ČSD lokomotivy 331.001 až 03, 05 až 07 a 09 až 12 do roku 1938 rekonstruovaly na dvojčité s přehřívačem páry. Topeniště Polonceau bylo vyměněno za normální a u lokomotiv 331.009 a 12 byl snížen tlak páry z 14 barů na 12 barů.

Lokomotivy 331.013 až 23

Kotel

    Dvojčité lokomotivy s přehřívačem měly kotel 2500 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 80 žárnic a 18 kouřovek o nepřímé výhřevné ploše 76,5 m2, topeniště Polonceau ČSD nahradily do roku 1938 normálním topeništěm se stropními šrouby, které mělo přímou výhřevnou plochu 7,26 m2, rošt o ploše 1,85 m2 a přehřívač o ploše 22,3 m2. Na kotli byl parní dóm na kterém byly do stran výronky na kterých byly pojišťovací záklopky Pop - Coale. U lokomotiv vyráběných od roku 1913 byl mezi parním dómem a písečníkem vodočistič Pecz - Rejtö. ČSD je na rekonstruované lokomotivy nedosazovaly.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj měl vnější válce o průměru 410 mm se zdvihem pístů 410 mm.

Lokomotivy 331.024 až 28

Kotel

    Dvojčité lokomotivy měly Brotanův kotel, v ležatém kotli bylo 79 žárnic a 15 kouřovek o nepřímé výhřevné ploše 77,91 m2, topeništěm o přímé výhřevné ploše 9,19 m2, rošt o ploše 1,8 m2 a přehřívač o ploše 22,6 m2. Ostatní příslušenství kotle viz. lokomotivy 331.013 až 23.

Lokomotivy 331.024 až 36

Kotel

    Dvojčité lokomotivy měly také Brotanův kotel, v ležatém kotli bylo 79 žárnic a 18 kouřovek o nepřímé výhřevné ploše 76 m2, topeniště o přímé výhřevné ploše 9,19 m2, rošt o ploše 1,8 m2 a přehřívač o ploše 26,95 m2. Ostatní příslušenství kotle viz. lokomotivy 331.013 až 23.

Vybavení lokomotiv u ČSD

    K vybavení lokomotiv patřilo zařízení tlakové brzdy, elektrické osvětlení atd.

Provoz lokomotiv u ČSD

    Lokomotivy řady 331.0 měly ČSD jen na Slovensku , kde byly charakteristické jako v Čechách a na Moravě řada 423.0, oproti níž byla řada 331.0 konstrukčně jednodušší, provozně nenáročná, spolehlivější a měly dobré provozní vlastnosti.

    V roce 1939 musely ČSD předat 15 lokomotiv MÁV, které je označily původní řadou a rekonstruované sdružené lokomotivy řadou 375.6. Po skončení druhé světové války se žádná z předaných lokomotiv MÁV zpět k ČSD nevrátila.

    Po roce 1945 ČSD získaly za převzaté lokomotivy jako náhradu různé maďarské lokomotivy řady 375, s Brotanovým kotlem, rekonstruované na dvojčité, normálním skříňovým kotlem a jinými úpravami, ale žádná z nich nebyla sdružená na mokrou páru. Lokomotivy byly přeznačeny na řadu 331.0 s inventárními čísly 037 až 58.

    Lokomotivy jezdily na slovenských tratích s lehčím svrškem . Postupně význam lokomotiv řady 331.0 klesal a proto přecházely vedlejší tratě a později i na posun, kde lokomotivy dosluhovaly.

Rušení lokomotiv u ČSD

    Po roce 1950 začalo rušení lokomotiv a v roce 1970 byly vyřazeny z provozu a zrušeny poslední lokomotivy 331.013, 14, 22, 29, 42, 47, 55 a 56.

Dochované lokomotivy nebo jejich části

    Z původních lokomotiv se dochoval kotel z lokomotivy 331.046 který je v majetku NTM Praha a lokomotiva 331.019, která je v majetku ŽSR a je v umístěna v MDC Bratislava (Muzejné dokumentačné centrum).

Provozní lokomotiva

    V roce 1997 ŽSR zprovoznily lokomotivu 331.037, ale nejedná se o původní lokomotivu 331.037 z roku 1916, ale o lokomotivu 375.666 z roku 1949 kterou ŽSR získaly od MÁV pro MDC.

Lokomotivy řady 375 MÁV v Evropě

    Lokomotivy řady 375 MÁV byly provozovány také v Jugoslávii, které vlastnily 121 kusů lokomotiv označených řadou 51.


Technické údaje :

Sdužené lokomotivy

331.001 až 12

Dvojčité lokomotitivy

331.013 až 58

Charakteristika lokomotivy :

1` C 1` m2st

Charakteristika lokomotivy :

1` C 1 p2t

Průměr hnacích dvojkolí :

1180 mm

Průměr hnacích dvojkolí :

1180 mm

Průměr běhounů :

950 mm

Průměr běhounů :

950 mm

Rozchod :

1435 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

338 kW

Indikovaný výkon :

500 kW

Maximální rychlost :

60 km/h

Maximální rychlost :

60 km/h

Hmotnost prázdné loko. :

37,67 t

Hmotnost prázdné loko. :

38,91/40,12/41,12 t

Služební hmotnost :

51,2 t

Služební hmotnost :

52,58/52,74/52,76 t

Adhézní hmotnost :

28,0 t

Adhézní hmotnost :

29,4/29,7/29,7 t

Počet parních válců :

2

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

103,5 m2

Výhřevná plocha :

83,76/87,10/85,19 +
22,3/22,6/26,95 m2

Roštová plocha :

1,83 m2

Roštová plocha :

1,85/1,8/1,8 m2

Zásoba vody :

5,6 m3

Zásoba vody :

5,6 m3

Zásoba uhlí :

4 m3

Zásoba uhlí :

4 m3







Foto loko. 331.014
foto: Otakar Pavlásek

Foto loko. 331.037
foto: Otakar Pavlásek

Foto loko. 331.007
bez vodočističe
30-té roky
foto:
archív MDC Bratislava

Foto loko. 331.016
Bratislava RD hlavné
1949
foto:
archív MDC Bratislava

Foto loko. 331.020
Zohor
6.6.1953
foto:
archív MDC Bratislava

Foto loko. 331.031
Autor: Alojz Sloboda
Majitel: Ladislav Hančok


Další fotografie parních lokomotivy 331.037
jsou na stránkách http://martin-vujta.cz

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005
Bek, Jindřich, Bek, Zdeněk: Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD 1 až 5 díl, Corona 1999 až 2003

zpět

19. 3. 2006