wz



 



Lokomotivní řada
333.0
"prachárny"

Úvod

    V letech 1887 až 1890 bylo v lokomotivce Společnosti státní dráhy pro Společnost státní dráhy (St.E.G.) vyrobeno 27 kusů tříspřežních lokomotiv s tendrem. Konstrukce lokomotiv vycházela z tříspřežních nákladních lokomotiv St.E.G. řady 33 (u ČSD 311.1), které měly hmotnost na nápravu 11 t. a byly využívány St.E.G. od roku 1866. Jednalo lokomotivy, které byly dosti spolehlivé, proto když si St.E.G. chtěla pořídit těžší lokomotivy, nepovažovala za nutné měnit jejich koncepci. St.E.G. si nové lokomotivy pořídila na dopravu jak nákladních tak i osobních vlaků. Nové lokomotivy byly téměř shodné s lokomotivami řady 340 MÁV.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl svůj střed 2196 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 193 žárnic s nepřímou výhřevnou plochou 110.4 m2, topeniště mělo přímou výhřevnou plochu 10,6 m2 a rošt o ploše 2,57 m2, celková výhřevná plocha kotle byla 121,0 m2. Tlak páry v kotli byl 10 barů.

    Prvních sedm lokomotiv mělo na ležatém kotli jen jediný parní dóm se šoupátkovým regulátorem a jednou pérovou pojišťovací záklopkou, druhá pojišťovací záklopka byla umístěna na ležatém kotli v chrániči. Od osmé lokomotivy byly na ležatém kotli dva parní dómy, které byly spojené trubkou a na druhém parním dómu byly dvě pérové pojišťovací záklopky.

    Prvních sedm lokomotiv bylo při dílenských opravách upraveno jako zbývající lokomotivy a u všech byly pojišťovací záklopky nahrazeny pojišťovacími záklopkami Pop - Coale.

    Touto úpravou došlo ke zvětšení parního prostoru a již nedocházelo ke strhávání vody z kotle do parních válců.

    Na dýmnici byl komín soustavy Prüsmann. V jedné publikaci je uvedeno že, údajně lokomotivy neměly nikdy z důvodu zachování dobrého tahu baňaté komíny, ale minimálně lokomotiva původně označená IVf. 1062, u K.k.St.B. 131.06, u ČSD 333.009 měla v roce 1910 baňatý komín.

    Kotle lokomotiv byly určeny ke spalování trutnovského a svatoňovického uhlí, které nebylo pro spalování v lokomotivách vhodné a bylo drobné až prachové. Proto byla roštová a popelníková plocha tak velká. Protože se v lokomotivách zpočátku spalovalo prachové uhlí dostaly lokomotivy u personálu přezdívku "prachárny". Později se v lokomotivách spalovalo uhlí normální kvality jako u ostatních lokomotiv.

Podle zdrojů měly být dvěmi parními dómy spojených trubkou vybaveny všechny lokomotivy od lokomotivy IVf 1961 u ČSD 333.008, ale na fotografii lokomotivy IVf 1966 u ČSD 333.013 z roku 1949 je tato lokomotiva vybavena jen jedním parním dómem a pérovými pojišťovacími záklopkami.

Rám a pojezd

    Rám lokomotiv byl vnitřní. V rámu byly tři nápravy o průměru kol 1440 mm (některé publikace uvádí 1400 mm), umístění náprav bylo S1, H, S2. První spřažená náprava měla oboustranný posuv ± 7 mm, hnací a druhá spřažená náprava byly v rámu pevné. Pevný rozvor náprav byl 1530 mm a celkový rozvor náprav byl 3420 mm.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj měl vnější válce o průměru 450 mm, šoupátkové komory byly umístěny pod dýmnicí uvnitř rámu. Vnitřní rozvody soustavy Stephenson byly umístěny uvnitř rámu, což k němu komplikovalo přístup a částečně to komplikovalo i ošetřování lokomotiv. Křižák měl dvě vodicí pravítka.

Vybavení lokomotiv

    Lokomotivy měly na ochozech vedle dýmnice písečníky, od kterých vedly písečníkové trubky před kola prvního spřaženého dvojkolí. Budka lokomotiv měla na každé straně jen jedno okno. Lokomotivy neměly žádné dvojkolí brzděné, brzděný byl pouze tendr.

Tendry lokomotiv

    K lokomotivám byly připojeny třínápravové tendry, které byly u ČSD označeny řadou 309.4 s evidenčními čísly 077 až 102.

Označení lokomotiv

    Po dodání byly lokomotivy označeny St.E.G. řadou IVf a čísly 1054 až 1080, později je St.E.G. označily řadou 34. s inventárními čísly 51 až 77 (3451 až 3477). Po zestátnění v roce 1908 je Rakouské státní dráhy (K.k.St.B.) označily řadou 131 a inventárními čísly 01 až 27. V roce 1918 všechny lokomotivy řady 131 převzaly ČSD a v roce 1920 přeznačily 26 lokomotiv na řadu 333.0 inventárních čísel 01 až 26.

Jízdní vlastnosti lokomotiv

    Lokomotivy od počátku provozu neměly moc dobré jízdní vlastnosti a již při nízkých rychlostech, z důvodu velkých převislých hmot vpředu docházelo ke kolébání lokomotiv a z důvodu velké vzdálenosti mezi druhým spřaženým dvojkolím a prvním dvojkolím tendru docházelo u lokomotiv vrtění. Proto strojvedoucí měly z maximální rychlosti 60 km/h respekt. Tato maximální rychlost byla u lokomotiv řady 340 MÁV později snížena.

Provoz lokomotiv

    Lokomotivy od dodání byly nasazovány u St.E.G. jak v osobní tak nákladní dopravě a v té vydrželi až do zestátnění v roce 1908, kdy všechny lokomotivy byly převzaty K.k.St.B. K.k.St.B. lokomotivy postupně z traťového provozu stahovaly a umisťovaly ve výtopně Bubny, odkud byly vysílány na posun na pražských nádražích. V roce 1918 všech 26 lokomotiv řady 131 převzalo ČSD, které lokomotivu 131.17 rozebraly na náhradní díly. Ostatní lokomotivy nadále sloužily při posunech na pražských nádražích. Protože ČSD s lokomotivami nepočítalo v dalším provozu tak je nemodernizovaly, jen lokomotivy 333.006, 12, 24 a 25 byly vybaveny zařízením parní brzdy na lokomotivě, aby se získala potřebná brzdná váha pro jízdu vlečkových vlaků z Buben do přístavu v Holešovicích. Lokomotivy měly ke konci provozu již netěsné netěsná plochá šoupátka v sedlech a proto výfuky byly nevýrazné až splývavé.

Rušení lokomotiv

    Lokomotivy začaly ČSD rušit v roce 1926 kdy byly zrušeny lokomotivy 333.004 a 21, několik lokomotiv bylo v následujících letech prodáno na vlečkový provoz různým podnikům, lokomotiva 333.007 byla v roce 1941 změněna na vytápěcí kotel K 13. Jako poslední byly vyřazeny v roce 1953 lokomotivy 333.014, 20 a 25, které v té době jezdily na nádraží Praha střed, kde odstavovaly a přistavovaly soupravy osobních vozů.


Technické údaje :


Charakteristika lokomotivy :

C m2

Průměr hnacích dvojkolí :

1440 mm

Rozchod :

1435

Indikovaný výkon :

388 kW

Maximální rychlost :

60 km/h

Hmotnost prázdné lokomotivy 01až 16/17 až 26:

34,5/35,2 t

Služební hmotnost 01až 16/17 až 26:

38,3/339,55 t

Adhézní hmotnost 01až 16/17 až 26:

38,3/39,55 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

121,0 m2

Roštová plocha :

10,6 m2

Zásoba vody tendru 309.4:

9,5 m3

Zásoba uhlí tendru 309.4:

6,3 m3





Náčrt loko. řady 333.0
s jedním parním dómem

Náčrt loko. řady 333.0
se dvěmi parními dómy

Obrázek lokomotivy
333.013
-

Foto 333.022 - 1933
Antonín Janata
Jiřina Fischerová

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005

zpět

22. 9. 2007