wz



 



Lokomotivní řada
334.0

Úvod

    Společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (K.F.N.B.) si pro zvyšující se nároky na dopravu nákladních vlaků, na které již nestačily jejich stávající lokomotivy řady Vd (u ČSD 313.0) pořídila v letech 1890 a 1891 čtrnáct tříspřežních lokomotiv s tendrem, které byly označeny řadou Ve,
    Lokomotivy vyrobila lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě. První dvě lokomotivy, které měly výrobní čísla 3363 a 3364, byly dodány v roce 1890 a zbývajících dvanáct lokomotiv s výrobními čísly 3547 až 3552 a 3562 až 3567 bylo dodáno v roce v roce 1891.

Kotel

    Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed 2115 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 257 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 124 m2. Skříňový kotel měl topeniště s přímou výhřevnou plochou 9,5 m2 a roštem o ploše 2,2 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 133,5 m2. Tlak páry v kotli byl 12 barů.
    Lokomotivy měly na dýmnici komín soustavy Prüsmann s klapkou proti rychlému vychladnutí kotle při odstavení. Na ležatém kotli byl vpředu písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před hnací dvojkolí, za písečníkem byl vysoký parní dóm se šoupátkovým regulátorem, který se ovládal vřetenem z budky strojvedoucího. Na parním dómu byly dvě pérové pojišťovací záklopky.

Parní stroj

    Lokomotivy s výrobními čísly 3363, 3364, 3547, 3548, 3562 až 3567 měly sdružené parní stroje a lokomotivy s výrobními čísly 3549 až 3552 měly dvojčité parní stroje.
    Sdružené parní stroje měly vnější válce, vysokotlaké válce byly o průměru 480 mm a nízkotlaké válce o průměru 740 mm. První dvě lokomotivy se sdruženým parním strojem (v. č. 3363 a 3364) měly rozjezdové zařízení typu Lindner a zbývající lokomotivy se sdruženým parním strojem měly rozjezdové zařízení typu Borries.
    Dvojčité parní stroje měly vnější válce o průměru 460 mm.
    Zdvih pístů byl u všech lokomotiv 660 mm.
    Všechny lokomotivy měly šoupátka umístěna uvnitř rámu i s vnitřními rozvody Allan - Trick.

Rám a pojezd

    Rám lokomotiv byl vnitřní, všechna dvojkolí o průměru 1400 mm byla v rámu pevná a hnací dvojkolí bylo prostřední. Rozvor mezi dvojkolím S1 a H byl 1850 mm a dvojkolím H a S2 1650 mm. Celkový rozvor lokomotivy byl 3500 mm se kterým mohli lokomotivy projíždět oblouky o nejmenším poloměru 150 m.

Výbava

    Lokomotivy byly vybaveny jednoduchou sací brzdou pro lokomotivu i tendr. Lokomotivy měly obrzděny dvě dvojkolí.

Tendry

    Lokomotivy řady Ve byly spřaženy s tříosými tendry, které byly u K.N.F.B. označeny řadou M, Rakouské státní dráhy (K.k.St.B) je označily řadou 47 a ČSD řadou 412.4.

Označení, provoz a zrušení

    Lokomotivy řady Ve byly po dodání nasazeny na vozbu rychlých nákladních vlaků na tratích K.F.N.B., ale protože lokomotivy neměly dobré jízdní vlastnosti, působily v traťovém provozu krátce a po dodání nových lokomotiv řady VIII (u ČSD 333.1) v letech 1893 a 1894, byly lokomotivy řady Ve přeřazeny na posun do tehdejší Moravské Ostravy. Při posunu lokomotivy řady Ve zajížděly na vlečky a řadily uhelné vlaky na což svým výkonem i rychlostí stačily.
    Po zestátnění K.F.N.B. přešlo všech čtrnáct lokomotiv ke K.k.St.B., kde byly označeny řadou 159 s inventárními čísly 01 až 04, které měly dvojčité lokomotivy a 11 až 20, které měly sdružené lokomotivy. K.k.St.B. lokomotivy řady 159 ponechaly na posunu.
    Po skončení první světové války všechny lokomotivy převzaly ČSD, které je přeznačily na řadu 334.0 s inventárními čísly 01 až 14, inventární čísla 01 až 04 měly lokomotivy s dvojčitým parním strojem a inventární čísla 05 až 14 měly lokomotivy se sdruženým parním strojem.
    Lokomotivy 334.013 a 14 byly prvními dvouválcovými sdruženými lokomotivami na našem území.
    ČSD lokomotivy nadále používaly při posunu v Ostravě a Přerově, kam byly některé přesunuty a nijak je nemodernizovaly.
    Lokomotivy vydržely v provozu poměrně dlouho, první zrušenou lokomotivou byla 334.009 v roce 1933, v roce 1942 ji následovala 334.007. Během druhé světové války, protože se jednalo již zastaralé lokomotivy zůstaly lokomotivy v majetku ČMD. Další rušení těchto již zastaralých lokomotiv proběhlo v padesátých letech dvacátého století a poslední byla zrušena lokomotiva 334.012 v roce 1962, která byla změněna na vytápěcí kotel K 108 v lokomotivním depu Ostrava hl. n.

Závěr

    Lokomotivy se v traťové službě při dopravě rychlých nákladních vlaků neosvědčily, protože měly celkový rozvor jen 3500 mm a při rychlosti 50 km/h se značně kolébaly a proto byly brzy přesunuty na posun, kde se osvědčily.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

C m2/ C m2s

Průměr hnacích dvojkolí :

1400 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

440 kW

Maximální rychlost :

60 km/h

Služební hmotnost :

41,4/ 42,0 t

Adhézní hmotnost :

41,4/ 42,0 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

133,5 m2

Roštová plocha :

2,20 m2

Tendr :

412.4





Náčrt řady 334.0

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

2. 2. 2010