wz



 

Lokomotivní řada
365.0

Úvod

    Po roce 1918 musely ČSD řešit problém s nedostatkem vhodných rychlíkových lokomotiv pro vozbu rychlíků a tak zadali vývoj výrobu prvního typu parní lokomotivy pro ČSD, První českomoravské továrně na stroje v Libni. Návrh nové lokomotivy vypracovala konstrukční skupina okolo ing. Kryšpína a koncepčně vycházel z lokomotiv řady 364.0, měl shodné uspořádání dvojkolí 1`C 1` s Krauss - Helmholtovým podvozkem vpředu a Adamsovým běhounem vzadu. Nové lokomotivy měly nahradit i starší čtyřválcové sdružené lokomotivy 375.0, jejichž provoz byl drahý a nové lokomotivy byly jako první u nás označeny novým značením podle ing. Kryšína. Lokomotivy byly dodány ve dvou sériích po dvaceti kusech.

Kotel

    Ležatý kotel lokomotiv inventárních čísel 1 až 20 měl svůj střed 3000 mm nad temenem kolejnice, ale lokomotivy měly rozdílné délky kouřovek a žárnic, tím i rozdílné nepřímé výhřevné ploch. Lokomotivy inventárních čísel 1 až 6 měly 192 žárnic a 24 kouřovek o délce 5000 mm s nepřímou výhřevnou plochou 203,9 m2 a plochou velkotrubnatého přehřívače 42,1m2. Lokomotivy inventárních 7 až 20 měly také 192 žárnic a 24 kouřovek o délce 5250 mm s nepřímou výhřevnou plochou 214,1 m2 a plochou velkotrubnatého přehřívače 44,5 m2. Topeniště bylo u všech lokomotiv stejné a mělo přímou výhřevnou poplachu 13,5 m2 s roštěm o ploše 4,0 m2 a mělo sklopné přední roštové pole, ovládané vřetenem od topiče a na skříňovém kotli byla okrouhlá dvířka soustavy Marek. Kotle lokomotiv inventárních čísel 1 až 6 měly celkovou plochu 217,4 m2 a lokomotiv inventárních čísel 7 až 20 měly celkovou výhřevnou plochu 227,6 m2.

    Lokomotivy s kratším kotlem měly prodlouženou dýmnici a střed komína byl od přední hrany dýmnice ve vzdálenosti 1346 mm u lokomotiv s delším kotlem byla dýmnice kratší a střed komína od přední hrany byl 1121 mm a osa komína procházela výfukovým stojanem.

    Na ležatém kotli lokomotiv s lichými inventárním čísly byl jediný parní dóm, ve kterém byl šoupátkový regulátor a před budkou pojišťovací záklopky v chrániči. U lokomotiv sudých inventárních čísel byly na kotli dva parní dómy a v přením byl šoupátkový regulátor a mezi nimi dvě pojišťovací záklopky v chrániči. V dýmnici byl automat na ofukování přihřívačových článků čerstvou parou při jízdě s uzavřeným regulátorem. Šoupátkový regulátor byl ovládán z budky strojvedoucího táhlem podél kotle.

Rám

    Rám lokomotiv byl vnitřní a byl v něm pojezd lokomotiv s uspořádáním dvojkolí 1` C 1`. Vpředu byl běhoun o průměru 994 mm s oboustranným posuvem ± 28 mm a byl v Krauss - Helmholtzově podvozku s prvním spřaženým dvojkolím o průměru 1780 mm, které mělo oboustranný posuv ± 22 mm. Za nimi bylo hnací a druhé spřažené dvojkolí také o průměru 1780 mm, hnací dvojkolí mělo, aby se usnadnil průjezd oblouky ztenčený okolek o 14 mm. Vzadu byl Adamsův běhoun o průměru 994 mm, který měl oboustranný výkyv ± 65 mm a byl ze vratného ústrojí.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj měl válce o průměru 570 mm se zdvihem pístů 680 mm a měl vnitřní vstup páry, pístová šoupátka o průměru 250 mm měla automatické vyrovnávače tlaků. Šoupátka byla poháněna Heusingerovým rozvodem.

Příslušenství a vybavení

    Lokomotivy byly vybaveny ústředním vyvíječem acetylénu soustavy Černý, od něhož vedlo potrubí přivádějící plyn k jednotlivým svítilnám, v nichž byly hořáky. Lokomotivy byly vybaveny automatickou sací brzdou pro vlak a jednoduchou pro lokomotivu. Budka lokomotiv byla nízká se střechou těsně nad skříňovým kotlem.

Tendry

    K lokomotivám byly zpočátku připojeny tendry řady 516.0. V letech 1922 až 1923 byly pro lokomotivy vyrobeny nové tendry řady 815.0 s rovným dnem, protože se do nich montovalo přihrnovalo, které se později odmontovávalo. Každý tendr stál 296.180,- Kč.

Dodání lokomotiv první série

    Dodávka první série lokomotiv řady 365.0 proběhla od 16. 8. 1921 až do 28. 12. 1921 a za každou lokomotivu ČSD zaplatily 2.341.400,- Kč.

Druhá série lokomotiv

    V roce 1923 si ČSD v První českomoravské továrně na stroje v Libni objednaly dalších dvacet teď již osvědčených lokomotiv řady 365.0.

Kotel lokomotiv druhé série

    Ležatý kotel lokomotiv evid. čísel 21 až 40 měl svůj střed 3000 mm nad temnem kolejnice, bylo v něm 161 žárnic a 30 kouřovek o délce 5250 mm a nepřímé výhřevné ploše 201,2 m2. Přehřívač měl plochu 55,65 m2. Topeniště mělo výhřevnou plochu 13,5 m2 a rošt o ploše 4 m2 a topná dvířka byla obdélníková sklopná.

    Dýmnice byla zkrácena a komín byl od její přední hrany vzdálen 1121 mm a chyběl automat k ofukování přihřívačových článků.

Vybavení lokomotiv druhé série

    Budka lokomotiv byla vyšší a bylo mnoho další drobných změn jak na lokomotivách tak jejich pojezdu.

Dodání lokomotiv druhé série

    Druhá série lokomotivy byla dodána od 25. 5. 1923 do 18. 10. 1923 a za každou ČSD zaplatily 1.530.000,- Kč.

Provoz lokomotiv

    Po dodání byly lokomotivy určeny k dopravě rychlíků. Vyjížděli s rychlíky z výtopen Přerov, České Budějovice a Praha - Nusle, ale svým indikovaným výkonem 1060 až 1300 kW se nevyrovnávaly výkonům lokomotiv řady 375.0, které měly postupně nahradit, proto je ČSD postupně přesunovaly na dopravu těžších dálkových osobních vlaků.

    ČSD lokomotivy neustále modernizovaly, na lokomotivy dosadily zařízení samočinné tlakové brzdy pro lokomotivu i vlak, acetylénové osvětlení bylo nahrazené elektrickým, unifikovalo se dělení trubek v kotli podle druhé série.     Lokomotivy bylo pro ČSD přínosem a tak je využívalo na tratích dlouhých i přes 250 km např. v České Třebové pro trať Praha - Brno - Bratislava, kde lokomotivy denně najezdily více jak 450 km. Ta této trati lokomotivy řady 635.0 vydržely až do roku 1948, kdy je nahradily nové lokomotivy řady 475.1. Rušení lokomotiv

    

Rušení lokomotiv

    Jako první byla zrušena lokomotiva 365.003 v roce 1953, další rušení lokomotiv přišlo v roce 1967, kdy již nebylo potřeba tolik těchto lokomotiv. Poslední lokomotivy vydržely v pravidelné provozu padesát let až do roku 1971, kdy byly vyřazeny z provozu poslední lokomotivy 365.014 v Plzni a 365.040 v Klatovech, která byla změněna na vytápěcí kotel K 486.

Závěr

    Lokomotivy řady 365.0 byly významné proto, že byly prvními lokomotivami nové konstrukce ČSD, byly prvními lokomotivami navrhovanými a vyráběnými u nás a měly jako první u nás nové značení podle ing. Kryšpína z jednotlivých číslic z bronzu.

Dochované lokomotivy

     Podle některých zdrojů jsou dochované lokomotivy 365.020, 21 a 24, podle jiných 20 a 24.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :1` C 1`p2
Průměr hnacích dvojkolí :1780 mm
Průměr běhounů :994 mm
Rozchod : 1435 mm
Indikovaný výkon : 1300 kW
Maximální rychlost : 90 km/h
Hmotnost prázdné loko. : 65,8/66,4/65,9 t
Služební hmotnost : 72,9/73,9/74,2 t
Adhézní hmotnost :45,2/45,8/45,8 t
Počet parních válců :2
Výhřevná plocha : 217,4/227,6/214,7 m2
Roštová plocha : 4,0 m2



náčrt: O.P.

obrázek: O.P.


Fotografie lokomotivy 365.020
je na stránkách - VLAKY.NET

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005

zpět

19. 2. 2006