wz



 



Lokomotivní řada
414.2

Úvod

    V roce 1906 začala lokomotivka ve Floridsdrorfu vyrábět pro Rakouské státní dráhy (K.k.St.B.) a pro místní dráhu Trzebinia - Skalce v Haliči nové moderní čtyřspřežní lokomotivy řady 174, které vycházely z osvědčené lokomotivní K.k.St.B. řady 73 (u ČSD 414.0.).
    Lokomotivy se vyráběly ve třech sériích.
    První série lokomotiv 174.01 až 20 se vyráběla v letch 1906 až 1914.
    Druhá sérii lokomotiv 174.501 až 10 se vyráběla v roce 1908.
    Třetí sérii lokomotiv 174.511 až 23 se vyráběla v letech 1911 až 1912.

Kotel

    Ležatý kotel lokomotiv všech tří sérií měl svůj střed 2600 mm nad temenem kolejnice, což dodávalo lokomotivám na mohutnosti.

    V ležatém kotli lokomotiv první série bylo 236 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 173,5 m2, topeniště ve skříňovém kotli mělo přímou výhřevnou plochu 10,6 m2 a rošt o ploše 2,54 m2. Na krátké dýmnici byl baňatý komín Rihosek, který svým průměrem přesahoval předek dýmnice.
    Lokomotivy první série se vyráběly v lokomotivce ve Floridsdorfu a měly na ležatém kotli dva parní dómy, v prvním parním dómu byl šoupátkový regulátor, který se ovládal táhlem po straně kotle, na druhém parním dómu byl výronek, na kterém byly dvě pojišťovací záklopky Pop - Coale.

    V ležatém kotli lokomotiv druhé série bylo 216 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 122,5 m2, topeniště v Brotanově kotli mělo přímou výhřevnou plochu 11,6 m2 a rošt o ploše 2,48 m2. Na krátké dýmnici byl baňatý komín Rihosek, který svým průměrem přesahoval předek dýmnice.
    Lokomotivy druhé série se vyráběly v lokomotivkách ve Floridsdorfu, Vídeňském Novém Městě, Společnosti státní dráhy a První Českomoravské továrně na stroje v Libni.
    Lokomotivy druhé série měly místo skříňového kotle Brotanův kotel. Místo parních dómů, kterými byly vybaveny lokomotivy se skříňovým kotlem, měly lokomotivy mohutný sběrač páry nad ležatým kotlem o objemu 2,7 m3. Ze sběrače páry byla pára vedena do sušiče páry typu Göldsdorf - Clench, který měl plochu 44,4 m2, tyto sušiče páry vykazovaly časté poruchy, protože jim často netěsnila prostřední trubkovnice. Regulátor byl umístěný v sušiči páry a ovládal se táhlem z budky strojvedoucího po vnější straně kotle.

    V ležatém kotli lokomotiv třetí série bylo 236 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 124,0 m2, topeniště ve skříňovém kotli mělo přímou výhřevnou plochu 10,6 m2 a rošt o ploše 2,54 m2. Na krátké dýmnici byl baňatý komín Rihosek, který svým průměrem přesahoval předek dýmnice.
    Lokomotivy třetí série vyráběla lokomotivka ve Floridsdorfu, měly skříňový kotel a sušič páry typu Göldsdorf - Clench o ploše 44,4 m2 a uprostřed ležatého kotle jediný parní dóm. Lokomotivy se vyráběly pro Rakouské státní dráhy 174.511 až 21, ale i dvě pro Východohaličskou dráhu 174.522 a 23, které měly zvětšenou výhřevnou plochu sušiče páry na 48,8 m2.
    Z důvodu častých poruch sušiče páry byl u lokomotiv třetí série do roku 1914 odebrán a jinak se jejich kotel nijak neupravoval a zůstaly s jediným parním dómem.

    ČSD postupně odebraly z lokomotiv sušič páry a nahrazovaly baňaté komíny Rihosek.

Parní stroj

    Rozměry válců a zdvih pístů byl shodný s lokomotivami řady 73 (u ČSD 414.0).

Rám a pojezd

    Vnitřní rám a pojezd lokomotiv byl shodný s lokomotivami řady 73 (u ČSD 414.0), měly stejné průměry kotoučových kol a Goochův rozvod mezi rámem. Rozdíl oproti řadě 73 byl v tom, že lokomotivy měly u posledního spřaženého dvojkolí zvětšený oboustranný posuv na ± 28 mm a že lokomotivy byly dlouhé pouze 9780 mm.

Vzhled a výbava

    Budka strojvedoucího měla moderní tvar, se zúženými stěnami od poprsnice, pro lepší výhled z boku lokomotiv. Podlaha budky a spřáhlová skříň byla upravena pro spřahování s tehdejšími tendry řady 76 (u ČSD 414.0). Lokomotivy měly ochoz nízko pod úrovní podlahy budky strojvedoucího. Na každé straně ochozu byl nad druhým spřaženým dvojkolím ručně ovládaný písečník, od kterých vedly písečníkové trubky před druhé spřažené dvojkolí.

Tendry

    Lokomotivy byly původně spřahovány s tříosými tendry řady 76 (u ČSD 414.0). U ČSD později jezdily i s tendry řady 516.0

Provoz a zrušení u ČSD

    Z první série lokomotiv po skončení první světové války získaly ČSD dvě lokomotivy 174.14 a 18, které přeznačily na řadu 414.2 s inventárními čísly 01 a 02.
    Tyto lokomotivy jezdily nejdříve v Brně, odkud přešla lokomotiva 414.201 do Kralup nad Vltavou a lokomotiva 414.202 do Čopu. V roce 1939 byla lokomotiva 414.202 přesunuta do obvodu ředitelství státních drah Praha.
    ČSD vyřadily z provozu v roce 1957 lokomotivu 414.202 a v roce 1967 lokomotivu 414.201.

    Z druhé série a získaly ČSD po první světové válce lokomotivy 174.500, 501, 503 až 505, 507 až 510. ČSD lokomotivy přeznačily na řadu 414.2 s inventárními čísly 03 až 11. Některé lokomotivy měly při předání již zrušený sušič páry a ČSD u všech lokomotiv nahradily Brotanův kotel za normální kotel se dvěma parními dómy, které byly spojené trubkou.
    ČSD lokomotivy 414.204 a 11 přesunuly na Slovensko, kde jezdily v okolí Košic. Po skončení druhé světové války byly všechny lokomotivy v provozu v Kolíně, Kralupech nad Vltavou a Nymburce, přičemž některé lokomotivy v Kolíně a Nymburce byly vybaveny pro snadnější dorozumívání vysílačkami.
    Ze třetí série získaly ČSD v roce 1918 jedinou lokomotivu 174.511, kterou ČSD přeznačily na lokomotivu 414.212 a používaly ji v obvodu ředitelství státních drah Košice. Lokomotiva byla později přesunuta do Kralup nad Vltavou, kde jezdila na posunu. V roce 1966 jezdila lokomotiva 414.212 s lokomotivou 414.004 asi dva měsíce s osobními a smíšenými vlaky na trati z Roudnice nad Labem do Straškova.
    První zrušenou lokomotivou byla 414.204 v roce 1955, zbývající lokomotivy druhé a třetí série vydržely v provozu dosti dlouho a s dalším rušením se začalo v roce 1963, kdy byly zrušeny lokomotivy 414.210 a 11. Poslední zrušenou lokomotivou byla 414.205, kterou ČSD zrušily v roce 1969.

Závěr

    Tyto oblíbené oblíbené lokomotivy byla železničáři přezdívány
"malé stosedmdesátky", protože se velmi podobaly velkým lokomotivám řady 170 (u ČSD 434.0), které měly uspořádání pojezdu 1`D.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

D m2

Průměr hnacích dvojkolí :

1100 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

490 kW

Maximální rychlost :

40 km/h

Služební hmotnost :

56,8/56,7/55,5 t

Adhézní hmotnost :

56,8/56,7/55,5 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

184,2/134,1/134,6 m2

Roštová plocha :

2,54/2,48/2,54 m2

Výhřevná plocha sušiče :

-/44,4/44,4 m2

Tendr :

414,0/516,5





Náčrt 414.201 až 11

Náčrt 414.212

Obrázek 414.212

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

11. 5. 2010