wz



 



Lokomotivní řada
414.5

Úvod

    Uherské státní dráhy si pro zajištění provozu na tratích ze Záhřebu do Rjeky a v Sedmihradsku v roce 1895 objednaly v lokomotivce v Budapešti nové čtyřspřežní lokomotivy řady VIc, které začaly nahrazovat tříspřežní lokomotivy řady IIIq (u MÁV 325, u ČSD 334.3), které svými výkony již na uvedených tratích nevyhovovaly a musely jezdit s postrkem, který zdražoval provoz.
    Lokomotivka v Budapešti pro Uherské státní dráhy vyrobila do roku 1896 celkem 35 lokomotiv řady VIc.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl svůj střed 2200 mm nad temenem kolejnice, bylo v něm 238 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 155,6 m2. Topeniště mělo přímou výhřevnou plochu 12,5 m2 a rošt o ploše 2,90 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 168,1 m2 Tlak páry v kotli byl 13 barů.
    Lokomotivy měly na poměrně dlouhé dýmnici válcový komín. Na prvním kotlovém prstenci byl vysoký parní dóm na kterém byla umístěna jedna pérová pojišťovací záklopka, druhá pérová pojišťovací záklopka byla umístěna na skříňovém kotli v chrániči, který byl vyveden nad střechu budky strojvedoucího. Za parním dómem byl písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před druhé spřažené dvojkolí, za písečníkem bylo plnicí hrdlo kotle.

Parní stroj

    Dvojčitý parní stroj měl vnější válce o průměru 520 mm se zdvihem pístů 610 mm.

Rám a pojezd

    Rám lokomotiv byl vnější, dvojkolí S1, S2 a H byla v rámu pevná dvojkolí S3 mělo oboustranný posuv ±12 mm. Všechna dvojkolí měla průměr 1220 mm. Pevný rozvor lokomotiv byl 2900 mm celkový rozvor lokomotiv byl 4600 mm což jim umožňovalo projíždět oblouky o poloměru 150 m a to byla jejich velká nevýhoda.

Provoz a zrušení

    Po dodání lokomotiv Uherským státním drahám se záhy ukázalo, že lokomotivy nemohou projíždět malé oblouky a proto nejsou vhodné pro provoz na směrově náročných tratích v Chorvatsku a Rumunsku a MÁV lokomotivy přesunuly na Slovensko kde nebyly tak směrově náročné tratě.
    MÁV nejvíce lokomotiv přesunulo do výtopny v Nových Zámcích a několik kusů předaly do výtopen v Žilině a Zvolenu.
    V roce 1911 lokomotivy řady VIc MÁV přeznačily na řadu 421.
    Po skončení první světové války v roce 1918 lokomotivy řady 421 převzaly ČSD a čtrnáct lokomotiv přeznačily na řadu 414.5.
    Protože lokomotivy byly vybaveny jen ruční brzdou na tendru, byly rychle z traťového provozu u ČSD vytlačeny novými lokomotivami řady 524.1 a 534.0.
    ČSD lokomotivy řady 414.5 postupně přesunovaly do výtopen na jižním Slovensku, kde byly využívány v posunovací službě až do roku 1939, kdy byly všechny předány MÁV. Po skončení druhé světové války se k ČSD vrátilo jen několik lokomotiv a ČSD je používalo k posunu a postupně je vyřazovaly. Poslední lokomotiva řady 414.5 byla vyřazena v roce 1949.

Závěr

    Lokomotivy řady 414.5 byly horské lokomotivy stejně jako řady 414.3 a 414.4, měly nízkou nevyšší dovolenou rychlost (36 km/h). Jejich konstrukce čtyř dvojkolí v jednom rámu dala v Uhrách podnět ke vzniku konstrukcí lokomotiv soustavy Mallet typu B`B, 1`B/B, C`C a 1`C/C.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

D m2

Průměr hnacích dvojkolí :

1220 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

470 kW

Maximální rychlost :

36 km/h

Služební hmotnost :

56,15 t

Adhézní hmotnost :

56,15 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

155,6 m2

Roštová plocha :

2,9 m2

Tendr :

612.2





Náčrt 414.5

Obrázek 414.5

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

25. 3. 2010