wz



 



Lokomotivní řada
465.0

    V roce 1922 začaly maďarští konstruktéři vyvíjet novou lokomotivu s pojezdem 2` D pro MÁV. V roce 1924 začala její výroba v budapešťské lokomotivce, MÁV ji označily řadou 424, do roku 1944 vyrobeno 241 kusů.

    Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed 3300 mm nad temenem kolejnice, měl 148 žárnic a 33 kouřovek, na dýmnici byl malý plechový komín, na prvním prstenci byl první parní dóm s vodočističem za ním druhý parní dóm ventilovým regulátorem a před skříňovým koltem byl písečník ovládaný vzduchem. Topeniště mělo přímou výhřevnou plochu 17,3 m2 a velkotrubnatý přehřívač 55,7 m2. Armatura kotle i další zařízení odpovídala normám ČSD. Tlak páry v kotli byl 14 barů.

    Rám lokomotiv byl plechový, vpředu vyztužený nosičem kotle. Pojezd lokomotiv měl vpředu otočný podvozek který měl oboustranný posuv ± 60 mm. Druhé dvojkolí pohonu bylo hnací a mělo ztenčené okolky o 15 mm, poslední spřažené dvojkolí mělo oboustranný posuv ± 30 mm, proto mohly lokomotivy projíždět oblouky o nejmenším poloměru 150 m.

    Dvojčitý parní stroj měl dva vnější ležaté válce s vnitřním vstupem páry o průměru 600 mm a zdvihem pístů 660 mm, místo vyrovnávačů tlaků byly na válcích nasávací záklopky. Vnější rozvod byl Heusingerův s Kuhnovou kulisou.

    Tlakové brzdy měly dvoustupňový sdružený kompresor , rozvaděč a brzdič soustavy Knorr.

    Tendry k lokomotivám byly čtyřnápravové kde první dvě dvojkolími byla v otočném podvozku a druhá dvě dvojkolí v rámu, což často způsobovalo zaklesnutí talířů nárazníků za nárazník sousedního vozu.

    Lokomotivy řady 424 v Maďarsku vozily těžké rychlíky o hmotnosti až 550 t z Rábu do Budapešti.

    V průběhu druhé světové války v letech 1942 až 1944 zakoupily SŽ pro dopravu rychlíků 15 kusů lokomotiv 424 a označily je řadou 465.0 a tendry řadou 924.0. Po roce 1945 zůstalo na našem území mnoho maďarských lokomotiv řady 424 a po vzájemných dohodách o vyrovnání válečných škod převzaly a zprovoznily ČSD 36 lokomotiv. Lokomotivy s původním označením MÁV 424 jezdily z vršovické výtopny s vlaky do Českých Budějovic a z liberecké výtopny s osobními vlaky a rychlíky do Pardubic. Lokomozivy byly postupně přeznačovány na řadu 465.0. V roce 1947 byly všechny lokomotivy 465.0 soustředěny na Slovensku.

    Lokomotivy řady 465.0 u ČSD úspěšně konkurovaly lokomotivám řady 475.1, které byly výhodnější pro mechanický přikladač a modernější kotel se spalovací komorou. Lokomotivy 465.0 se dobře uplatňovaly při rozjezdech na stoupání, kdy byly úspěšnější než lokomotivy 475.1. Lokomotivy 465.0 byly výkonné, účelně řešené a elegantní, vyhovovaly na všech tratích celého Slovenska.

ČSD lokomotivy řady 465.0 začaly vyřazovat až se zaváděním motorové trakce a poslední byla vyřazena v roce 1973.

V Maďarsku se lokomotivy 424 vyráběly i po roce 1945 a MÁV jich nakoupila ještě dalších 214 kusů a byly dodávány Jugoslávským státním drahám a SŽD s rozchodem 1524 mm.



Technické údaje :

Uspořádání pojezdu :2` D p2
Průměr hnacích dvojkolí :1610 mm
Průměr běžných dvojkolí :660 mm
Rozchod : 1435 mm
Indikovaný výkon : 1300 kW
Maximální rychlost : 40 km/h
Služební hmotnost : 86 t
Adhézní hmotnost :59 t
Počet parních válců :2
Výhřevná plocha : 216,4 m2
Roštová plocha : 4,5 m2
Tendr řady : 924.0 m2



Náčtr lokomotivy
řady 465.0


Foto lokomotivy
465.016
foto: MDC Bratislava

Foto lokomotivy
465.029
Bratislava východ
foto: MDC Bratislava

Foto lokomotivy
465.037
RD Bratislava hlavné
foto: MDC Bratislava
Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, Nadas Praha 1982
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001

zpět