Lokomotivní řada
465.0
 |
V roce 1922 začaly maďarští konstruktéři vyvíjet novou lokomotivu s pojezdem 2` D pro MÁV.
V roce 1924 začala její výroba v budapešťské lokomotivce, MÁV ji označily řadou 424, do roku 1944 vyrobeno 241 kusů.
Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed 3300 mm nad temenem kolejnice, měl 148 žárnic a 33 kouřovek, na dýmnici
byl malý plechový komín, na prvním prstenci byl první parní dóm s vodočističem za ním druhý parní dóm ventilovým regulátorem a před skříňovým
koltem byl písečník ovládaný vzduchem. Topeniště mělo přímou výhřevnou plochu 17,3 m2 a velkotrubnatý přehřívač 55,7 m2. Armatura kotle i
další zařízení odpovídala normám ČSD. Tlak páry v kotli byl 14 barů.
Rám lokomotiv byl plechový, vpředu vyztužený nosičem kotle. Pojezd lokomotiv měl vpředu otočný podvozek který měl
oboustranný posuv ± 60 mm. Druhé dvojkolí pohonu bylo hnací a mělo ztenčené okolky o 15 mm, poslední spřažené dvojkolí mělo oboustranný
posuv ± 30 mm, proto mohly lokomotivy projíždět oblouky o nejmenším poloměru 150 m.
Dvojčitý parní stroj měl dva vnější ležaté válce s vnitřním vstupem páry o průměru 600 mm a zdvihem pístů 660 mm,
místo vyrovnávačů tlaků byly na válcích nasávací záklopky. Vnější rozvod byl Heusingerův s Kuhnovou kulisou.
Tlakové brzdy měly dvoustupňový sdružený kompresor , rozvaděč a brzdič soustavy Knorr.
Tendry k lokomotivám byly čtyřnápravové kde první dvě dvojkolími byla v otočném podvozku a druhá dvě dvojkolí v rámu,
což často způsobovalo zaklesnutí talířů nárazníků za nárazník sousedního vozu.
Lokomotivy řady 424 v Maďarsku vozily těžké rychlíky o hmotnosti až 550 t z Rábu do Budapešti.
V průběhu druhé světové války v letech 1942 až 1944 zakoupily SŽ pro dopravu rychlíků 15 kusů lokomotiv 424 a označily
je řadou 465.0 a tendry řadou 924.0. Po roce 1945 zůstalo na našem území mnoho maďarských lokomotiv řady 424 a po vzájemných dohodách o
vyrovnání válečných škod převzaly a zprovoznily ČSD 36 lokomotiv. Lokomotivy s původním označením MÁV 424 jezdily z vršovické výtopny s vlaky
do Českých Budějovic a z liberecké výtopny s osobními vlaky a rychlíky do Pardubic. Lokomozivy byly postupně přeznačovány na řadu 465.0.
V roce 1947 byly všechny lokomotivy 465.0 soustředěny na Slovensku.
Lokomotivy řady 465.0 u ČSD úspěšně konkurovaly lokomotivám řady 475.1, které byly výhodnější pro mechanický
přikladač a modernější kotel se spalovací komorou. Lokomotivy 465.0 se dobře uplatňovaly při rozjezdech na stoupání, kdy byly úspěšnější než
lokomotivy 475.1. Lokomotivy 465.0 byly výkonné, účelně řešené a elegantní, vyhovovaly na všech tratích celého Slovenska.
ČSD lokomotivy řady 465.0 začaly vyřazovat až se zaváděním motorové trakce a poslední byla vyřazena v roce 1973.
V Maďarsku se lokomotivy 424 vyráběly i po roce 1945 a MÁV jich nakoupila ještě dalších 214 kusů a byly dodávány Jugoslávským státním drahám a
SŽD s rozchodem 1524 mm.
Technické údaje :
Uspořádání pojezdu : | 2` D p2 |
Průměr hnacích dvojkolí : | 1610 mm |
Průměr běžných dvojkolí : | 660 mm |
Rozchod : | 1435 mm |
Indikovaný výkon : | 1300 kW |
Maximální rychlost : | 40 km/h |
Služební hmotnost : | 86 t |
Adhézní hmotnost : | 59 t |
Počet parních válců : | 2 |
Výhřevná plocha : | 216,4 m2 |
Roštová plocha : | 4,5 m2 |
Tendr řady : | 924.0 m2 |
Použitá literatura:
Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, Nadas Praha 1982
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001
zpět
|