wz



 



Lokomotivní řada
498.1
"jedničkový albatros"

strana 2



Dodání a provoz lokomotiv

    Lokomotivy řady 498.1 byly dodávány v letech 1954 až 55, jejich přebíráním bylo pověřené lokomotivní depo Praha střed (původní název Praha Masarykovo, který se později depu vrátil). Lokomotivy v depu Praha střed vykonali technicko bezpečnostní zkoušku TBZ a to v období od prosince 1954 do července 1955. TBZ se vykonávala na trati Praha - Česká Třebová a zpět, úseku Choceň - Pardubice dosahovaly lokomotivy rychlost až 134 km/h.

    Lokomotivy byly nejdříve přiděleny do lokomotivních dep Praha střed 8 lokomotiv a Žilina 7 lokomotiv a byly určené pro vozbu těžkých rychlíků. Lokomotivy byly postupně předávány jak pokračovala elektrifikace i do dalších dep Přerov, Bratislava hlavné. V roce 1960 se sešlo všech patnáct lokomotiv 498.1 v depu Bratislava hlavné, kde byly všechny až do roku 1968, odkud vozily rychlíky na tratích Štúrovo - Česká Třebová, Štúrovo - Kolín, Bratislava - Praha a Bratislava - Žilina - Košice. Od roku 1963 lokomotivy jezdily jen do České Třebové a Kolína. V roce 1968 byly lokomotivy předávány do dalších lokomotivních dep Leopoldov, Nové Zámky a Plzeň. Lokomotiva 498.106 je od roku 1978 v lokomotivním depu Brno dolní.

Rychlostní rekord

    V roce 1964 byly na zkušebním okruhu ve Velimi prováděny zkouško nových osobních vozů německé a maďarské výroby a pro odzkoušení podvozků těchto vozů, byl vznesený požadavek na dosažení co nejvyšší rychlosti a byla požadovány rychlost 160 km/h. ČD v té době neměly žádnou tak rychlou lokomotivu a protože v té době ještě nebyl okruh elektrifikován byla vybrána lokomotiva parní. Vybíralo se mezi lokomotivami 387.0, 498.0 a 498.1 a volba padla na lokomotivy 498.1. Od roku 1963 jezdily parní lokomotivy s rychlíky jen do Kolína a tak bylo možné lokomotivy při zkouškách využít v době mezi výkony, bez nutnosti stáhnutí jiné lokomotivy z depa v Bratislavě.

    S lokomotivou 498.106 bylo dosaženo 18. června 1964 již rychlosti 151 km/h, ale lokomotiva se svojí lokomotivní četou Robert Procházka a Miroslav Houba neřekla své poslední slovo.

    Dne 27. 8. 1964 po příjezdu do Velimi provedla četa jen nejdůležitější běžnou prohlídku a vyjelo se s lokomotivou a vozy na zkoušky a s lokomotivou bylo dosažené rychlosti 162 km/h což je absolutní rekord parní trakce v Československu, lokomotiva projela zkušební okruh vysokou rychlostí šestkrát a celkově tak projel vzdálenost 80 km.

    Zde budu citovat Roberta Procházku: " Mimochodem, někdy se hovoří, že prý byla naše stošestka na Velinském okruhu nabarvená zeleně. To není pravda. Byla modrá, v původním barevném provedení. Také se říká, že jsme se na těch 162 km/h dostávaly pomalu a že jsem museli na okruhu ujet víc kol než byla rekordní rychlost dosažená. Ani to není pravda. Na dosažení rychlosti 151 km/h bylo potřeba ujet jedno kolo a na rychlost 162 km/h ještě o půl kola víc. Zkoušky na okruhu trvaly víc měsíců a naše stošestka byla turnusovou mašinou. Nemohli jsme ji kamarádům stále brát, a tak jsme mnoho zkoušek odjezdili s lokomotivou 498.115, který byl v našem depu bez turnusu - letmo. Když jsme si ho trohu připravili, jezdil skoro stejně jako naše stošestka. Rychlost 150 až 155 km/h jsme s ním dosahovali bez těžkostí."

    Vzhledem k tomu že lokomotiva na rekord nebyla oproti DR 05.002 a Mallardu, nijak zvláštně připravována jedná se o úctyhodný výkon.

Rušení lokomotiv u ČSD

    Lokomotivy se začaly rušit v roce 1972 kdy byly zrušeny lokomotivy 498.102, 09, v roce 1973 je následovaly lokomotivy 498.107, 12 která byla změněna na vytápěcí kotel K 557 později na K 829 a 13. Další rušení lokomotiv proběhlo v roce 1977 kdy byly zrušeny 498.103, 15. V roce 1978 byly zrušeny 498.105, 10, 11 a 14. Poslední lokomotivy byly zrušeny v roce 1979 a to 498.101, 04, 08. Lokomotiva 498.106 nebyl nikdy oficiálně zrušena, ale byla 1. března 1980 předána do sbírek NTM Praha jako provozní exemplář.

Dochované lokomotivy

    Na Slovensku se dochovala lokomotiva 498.104 s tendrem 935.2284. Lokomotiva se v současnosti opětovně zprovozňuje ve Vrútkách, když mu v roce 2005 skončila kotlová zkouška. Lokomotiva je v majetku ŽSR. Nově označená 994.071-9, které však lokomotiva nemusí mít umístěné na čele a bocích budky.

    V Čechách jsou dochované lokomotivy 498.106, s tendrem 935.2291 která dosáhla rychlostního rekordu, nově označená číslem 957.024-5, které však lokomotiva nemusí mít umístěné na čele a bocích budky. Poslední dochovanou lokomotivou je vrak lokomotivy 498.112, který je umístěn v Železničním muzeu ČD v Lužné u Rakovníka.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

2` D 1` p3

Průměr hnacích dvojkolí :

1830 mm

Rozchod :

1435 mm

Indikovaný výkon :

1950 kW

Maximální rychlost :

120 km/h

Hmotnost prázdné loko. :

103,2 t

Služební hmotnost :

113,5 t

Adhézní hmotnost :

74,4 t

Počet parních válců :

3

Výhřevná plocha :

2258,4 m2

Roštová plocha :

4,85 m2

Zásoba vody v tendru 935.2:

35 m3

Zásoba uhlí v tendru 935.2:

20 m3




náčrt:
498.1

498.106
foto: Wert

498.103
foto: MDC

498.107 Bratislava hl. st.
foto: MDC

498.111
foto: MDC

498.113 Bratislava hl. RD
foto: MDC

498.103 Praha Smíchov
foto: Ing. Eduard Mochan
-

498.114
foto: MDC
-

498.104 po GO
5. 12. 2009
foto: Ladislav Hančok


strana 1


VLAKY.NET

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005
Halfar, Richard: Albatros Rýchlíkové parné ručne radu 498.1, Albatrosy História a súčasnosť, Albatros klub 2006

zpět