wz



 

Lokomotivní řada
524.2

    Po roce 1918 převzaly ČSD od Rakouských drah 108 lokomotiv řady 180 (523.0), které vynikaly svou adhezí, tažnou silou a projížděly dobře oblouky menších poloměrů na horských tratích.

    Konstrukce těchto lokomotiv byla Gölsdorfovým dílem , které ještě v roce 1918 bylo přínosem pro každou evropskou železniční správu. ČSD je vzhledem poměrně vysoké úrovni našeho lokomotivního průmyslu nepovažovaly za zcela odpovídající a tak rozhodly v roce 1923 o jejich rekonstrukci. Rekonstrukce měla z lokomotiv udělat hnací vozidla moderní konstrukce s dostačujícími výkony a především provozně výhodnější pro menší spotřebu paliva, vody a mazadel.

    Konstruktéři První Českomoravské továrny na stroje v Libni zpracovali projekt na přestavbu lokomotiv a v roce 1924 přestavěli lokomotivy 180.87, 117 a 514. Při přestavbě kotle se změnil počet žárnic na 110 a 19 kouřovek a přidal se malotrubnatý přehřívač. Lokomotivy se sušičem páry měli na kotli jen jediný parní dóm druhý parní dóm se nedoplňoval, ale šoupátkový regulátor se nahradil ventilovým a přemístil se ze zrušené sušící komory do parního dómu. Do dýmnice se zabudovala přehřívačová skříň a na dýmnici se umístil litinový komín s korunkou. Dvoudílné dýmniční dveře se nahradily jednodílnými kruhovými dveřmi.

    Dvouválcový sdružený parní stroj se vyměnil za dvojčitý na přehřátou páru, se šoupátky s vnitřním vstupem páry. Vnější rozvod byl Heusingerův a nezměnily se u něj protikliky, což se projevovalo v provozu, kdy při jízdě vzad šoupátka lépe rozdělovaly páru a lokomotivy rozjely i větší hmotnost vlaku.

    V pojezdu se nic podstatného nezměnilo a funkce tzv. Gölsdorfových dvojkolí zůstala nezměněna včetně hodnot posunu prvního, třetího i posledního spřaženého dvojkolí.

    Od roku 1925 až do roku 1933 se prováděly rekonstrukce lokomotiv podle dokumentace První Českomoravské továrny na stroje v Libni v dílnách Plzeň, Nymburk a Louny. Rekonstruovaly se všechny lokomotivy řad 180 a 523.0 a ČSD je přeznačily na řadu 524.2. Všechny lokomotivy byly shodné, až na původní řadu 180.5 se sušičem páry, které měly jen jeden parní dóm.

    Při zkouškách v roce 1925 lokomotivy vykazovaly až o 20 % úsporu paliva oproti původnímu provedení. Později se na lokomotivy dosazoval výfukový napáječ třídy LF, který dále snižoval provozní výdaje.

    ČSD tak získaly řešení, jak ze zastaralých lokomotiv udělat celkem moderní hnací vozidla. Jedinou jejich nevýhodou bylo opotřebovávání prvního a pátého dvojkolí, což se projevovalo u všech u tzv. Gölsdorfových dvojkolí.

    Výkon lokomotiv řady 524.2 se zvedl na 1200 koní a tak uvezly na rovině vlak o hmotnosti 1200 t rychlostí 49 km/h, na stoupání 5‰ 500 t rychlostí 42 km/h a na stoupání 10 ‰ 500 t rychlostí 28 km/h. Rekonstruované lokomotivy se dobře uplatňovaly v dopravě uhelných vlaků v oblasti severočeského uhelného revíru i na adhezně nejnáročnější naší trati z Mostu přes Dubí do Moldavy na sklonech až 40 ‰.

    V roce 1938 musely ČSD předat DR i 50 lokomotiv řady 524.2, které je přeznačily na řadu 57.7. Po roce 1945 byly lokomotivy 524.2 stále nepostradatelné v nákladní dopravě a těžkém posunu na rozhodujících seřaďovacích nádražích, kde se svými rozjezdy plně vyrovnaly lokomotivám řady 534.0. Lokomotivy řady 180 byly ostatními evropskými železnicemi vyřazovány v původním provedení po roce 1945, u nás se jejich provoz ukončil až v roce 1972 kdy byly vyřazeny poslední lokomotivy 524.207 a 524.214.

    Lokomotivy řady 524.2 potvrdily, že naši konstruktéři dokázali při uplatnění pokrokových myšlenek termodynamiky za podpory dobrého strojírenství dokončit Gölsdorfovy cíle a vyrobit velice dobré lokomotivy.


Technické údaje :

Uspořádání pojezdu :E
Průměr hnacích dvojkolí :1308 mm
Rozchod : 1435 mm
Indukovaný výkon : 1200 koní
Maximální rychlost : 50 km/h
Služební hmotnost : 68 t
Adhézní hmotnost :68 t
Počet parních válců :2
Výhřevná plocha : 144,20 m2
Roštová plocha : 3,42 m2


Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, Nadas Praha 1982
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001

zpět