wz



 


Kladno
nejstarší dochovaná parní lokomotiva


    Lokomotiva Kladno která je vystavena v dopravní hale Národního technického muzea, patří mezi jeho nejcennější exponáty. Je to nejstarší dochovaná parní lokomotiva u nás. Lokomotiva byla postavena v roce 1855 lokomotivkou Vídeňsko-gloggnické dráhy. Spolu s lokomotivami Buštěhrad, Kralupy a Zbraslav vytvořily později označenou řadu 1.

    Lokomotivy jezdily na právě vzniklé Buštěhradské dráze na úseku Kladno Dubí - Staré Kladno a po prodloužení trati až do Kralup.

    Jedná se o polotendrovou horskou lokomotivu, kterým se říkalo Engertky dle jejich konstruktéra Wilhelma Engerta. Lokomotiva je vybavená pojezdem C 2. Na otočném podvozku spočívala hmotnost uhlí a skříňového kotle. Nevýhodou tohoto pojezdu byl nepříznivý poměr adhézní hmotnosti lokomotivy. I přes tato nevýhody byly lokomotivy spolehlivé a u osádek oblíbené, zvlášť po dosazení budek.

    Lokomotivy jezdily ještě za vzniku Československé republiky. Lokomotiva Kladno jezdila ještě v roce 1924, ale do normálního provozu se již nedostala a proto nebyla přeznačena. V depu Lužná Lišany jezdila ještě v roce 1928. Její poslední cesta vedla do Přerova na oslavy sta let dráhy Břeclav - Přerov. ČSD ji měly v držení až do roku 1945, kdy ji předaly do NTM.

Technické údaje :

Uspořádání pojezdu : C 2`
Průměr hnacích dvojkolí : 1172 mm
Rozchod : 1435 mm
Indukovaný výkon :272 kW
Maximální rychlost : 30 km/h
Služební hmotnost : 52,5 t
Adhézní hmotnost :33,3 t
Počet parních válců : 2
Výhřevná plocha : 106,0 m2
Roštová plocha : 1,08 m2


Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas, Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, Nadas Praha 1982
Časopis Železnice

zpět