wz



 



TAUS
a další stejné lokomotivy

Úvod

    Česká západní dráha si pro dopravu nákladních vlaků na svých tratích v letech 1861 až 1871 pořídila tříspřežní lokomotivy, které vyrobily lokomotivky Sigl Vídeň, Sigl Vídeňské Nové Město a Maffei v Mnichově.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl 160 žárnic o průměru 52 mm s nepřímou výhřevnou plochou 114,5 m2, topeniště s roštěm o ploše 1,25 m2 a přímou výhřevnou plochou 7,4 m2. Celková výhřevná plocha kotle byla 122,0 m2.
    Na dýmnici měly lokomotivy vysoký baňatý komín. Za dýmnicí na prvním kotlovém prstenci bylo plnicí hrdlo, za ním na druhém kotlovém prstenci byl parní dóm na kterém byly pérové pojišťovací záklopky.
    Armatura kotle obsahovala vodoznak, dva zkoušecí kohouty, dva nesací injektory Friedman atd.

Parní stroj

    Válce parního stroje byly vnější, měly průměr 420 mm, zdvih pístů byl 632 mm. Šoupátka byla umístěna uvnitř rámu i s výstředníkovými rozvody.

Pojezd

    Rám lokomotiv byl vnější, všechna dvojkolí o průměru 1258 mm byla v rámu pevná a na osách všech dvojkolí byly hallské kliky.

Výbava

    První dodané lokomotivy nebyly z výroby vybaveny budkou strojvedoucího, ty na ně byly dodány při dílenských opravách. Lokomotivy nebyly vybaveny brzdou, jen tendr měl ruční brzdu, kterou obsluhoval topič. Písečníky byly umístěny pod ochozem na obou stranách kotle a písečníkové trubky vedly před první spřažené dvojkolí.

Tendry

    K lokomotivám se dodávaly tříosé tendry, které měly objem vodojemu cca 9,0 m3 a 4,0 m3 uhlí.

Označení a provoz a zrušení

    Lokomotivy byly po dodání B.W.B. označeny jmény měst a významných oblastí. Lokomotivy dopravovaly nákladní vlaky na všech tratích B.W.B. až do zestátnění v roce 1894, kdy tratě, lokomotivy a vagony převzaly Rakouské státní dráhy (K.k.St.B.). Lokomotivy byly postupně přesouvány a provozovány i na jiných tratích. Jsou známy jména a výrobní čísla lokomotiv jen některých lokomotiv, které byly provozu v roce 1910.

Byly tyto lokomotivy :

z lokomotivky Sigl Vídeň :
vyrobená v roce 1861 :
Taus - 27 (Domažlice)

z lokomotivky Sieg Vídeňské Nové Město :
vyrobené v roce 1861 :
Staab - 331 (Stod), Stankau - 336 (Staňkov), Radnitz - 337 (Radnice),
vyrobené v roce 1862 :
Vollmau - 362 (Folmava), Miröschau - 356 (Mirošov), Merklín - 357 (Merklín), Kladno - 359 (Kladno), Littiz - 360 (Litice), Smíchov - 361 (Smíchov),
vyrobené v roce 1863 :
Böhmerwarld - 393 (Šumava), Holoubkau - 391 (Holoubkov)

Z lokomotivky Maffei Mnichov :
Ghetga - 828 (Ghega)

    V roce 1910 K.k.St.B. začaly lokomotivy vyřazovat a v roce 1910 byly vyřazeny poslední lokomotivy, které pocházely ještě od B.W.B.

Závěr

    Tyto jednoduché a spolehlivé byly v celkovém počtu devadesáti kusů byly dodány a provozovány drahami B.W.B., Karla Ludvíka a drahou Lvov - Černovice - Jasy.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

C m

Průměr hnacích dvojkolí :

1258 mm

Rozchod :

1435

Služební hmotnost :

32,4 t

Adhézní hmotnost :

32,4 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

122,00 m2

Roštová plocha :

1,25 m2





Obrázek

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

18. 11. 2009