wz



 



Lokomotivní řada
U 35.0

Úvod

    Boržavská dráha BGV (rozchod 760 mm) měla pět úzkorozchodných tendrových lokomotiv, které nesly označení 16 až 20 BGV. Lokomotivy dodala lokomotivka Maffei v Mnichově, měly výrobní čísla 2906, 2907, 2938, 2939, 2955 a všechny byly vyrobeny v roce 1908.

Kotel

    Kotel lokomotiv měl celkovou výhřevnou plochu 31,25 m2 s tlakem páry 12 barů. Skříňový kotel měl topeniště o ploše 0,76 m2 s přímou výhřevnou plochou 3,63 m2.
    Ležatý kotel lokomotiv měl svůj střed asi 1650 mm nad temenem kolejnice. V ležatém kotli bylo 90 žárnic o nepřímé výhřevné ploše 27,62 m2.
    Na kotli se nacházel jeden parní dóm s dvěma pojišťovacími záklopkami a regulátorem, který byl umístěn uvnitř parního dómu. Za parním dómem byl písečník, od kterého vedly písečníkové trubky před a za druhé spřažené dvojkolí. Za písečníkem před budkou strojvedoucího byl vodočistič Pecz-Rejtö.

Parní stroj



    Dvojčitý parní stroj měl vnější vodorovné válce o průměru 290 mm se zdvihem pístů 400 mm, plochá šoupátka a vnější Heusingerovy rozvody, které měly rovné kulisy.

Rám a Pojezd

    Rám lokomotiv byl vnitřní s pojezdem, který měl spořádání dvojkolí C, přičemž hnací dvojkolí bylo třetí. Hnací (H) a spřažená (S1 a S2) dvojkolí měla průměr 800 mm. Všechna dvojkolí byla v rámu pevná. Celkový rozvor byl 1840 mm, rozvor mezi S1 a S2 byl 870 mm a S2 a H byl 970 mm.

Výbava

    Lokomotivy měly ve výbavě přípojku k pulzometru, lubrikátor pro mazání parního stroje, ruční brzdu působící jednostranně na první spřažené a hnací dvojkolí, kterou obsluhoval topič.
    Lokomotivy svým vzhledem připomínaly skutečné "krausovky", měly stejný tvar budky strojvedoucího, skříňky pro nářadí umístěné pod postraním uhlákem vlevo, krátký horní vodojem.

Provoz a zrušení

    Po skončení první světové války v roce 1919 po zestátnění převzaly Boržavskou dráhu ČSD. Z původních pěti lokomotiv zůstaly na Boržavské dráze jen dvě lokomotivy 19 a 20 BGV, které ČSD v roce 1923 přeznačily na řadu U 35.0 s inventárními čísly 01 a 02.
    V listopadu 1938 byla lokomotiva U 35.001 předána MÁV, které ji přeznačily na řadu 390.0 s inventárním číslem 01. V březnu 1939 byla MÁV předána i lokomotiva U 35.002 a přeznačena na 390.002. Podle některých zdrojů byla lokomotiva 390.001 (podle jiných zdrojů, obě lokomotivy) později přestavěna na rozchod 950 mm pro provoz na trati Debrecen - Nyírbéltek, kde byla lokomotiva v provozu až do roku 1960, kdy byla vyřazena. Lokomotiva 390.001 tam měla údajně stát ještě v roce 1965.


Technické údaje :

Charakteristika lokomotivy :

C m2t

Průměr hnacích dvojkolí :

800 mm

Rozchod :

760 mm

Indikovaný výkon :

59 kW

Maximální rychlost :

25 km/h

Služební hmotnost :

14,7 t

Adhézní hmotnost :

14,7 t

Počet parních válců :

2

Výhřevná plocha :

31,25 m2

Roštová plocha :

0,76 m2

Zásoba vody :

1,40 m3

Zásoba uhlí :

0,8 m3





Náčrt

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv, svazek 1 až 7, Nadas Praha 1979 až 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005


zpět

20. 12. 2011